Článek
Dříve se žertíky tropily jak na 1., tak i na 30. dubna a bývalo obvyklé, že se napálení posílali nakoupit nebo vypůjčit cokoli nesmyslného. Například vtipné semínko, komáří sádlo, zaječí peří, bublinky do vodováhy nebo mezery do žebříku. Na 1. dubna měl být k mání také ohýbák cihel a rovnač zatáček. Když někdo takový nesmysl „zbaštil“, stal se okamžitě terčem posměchu.
Nový rok v březnu se slavil v Íránu
Budeme-li pátrat po prvopočátcích oslav tohoto poťouchlého svátku, ocitneme se v Íránu roku 536 př. n. l. Podle perského kalendáře připadal Nový rok na 20. března a slavil se téměř dva týdny. Poté, tedy 1. dubna našeho kalendáře, patřil den oslavám Sizdah Bedar. Bujará veselice vítající jaro a přátelství byla právě doprovázena i nejrůznějšími žertíky.
Začátky ve Francii
Jiné historické prameny se přiklánějí k tomu, že tradice vtípků na 1. apríla sahá do roku 1564, kdy ve Francii král Karel IX. ediktem roussillonským stanovil začátek nového roku na 1. leden. Někde ho totiž slavili 25. března na Den zvěstování Panny Marie. A ti, kteří se tímto ediktem neřídili a slavili příchod nového roku stále celý týden až do 1. dubna, byli terčem posměchu. Podle nich měl vzniknout „den všech bláznů“.

Kalendář přeje všem legráckám a vtípkům, 1. apríl je pro špásy stvořenFoto: Yevhenii Strebkov, Shutterstock.com
Štěstí celý rok
Z téže doby pochází tzv. „dubnová ryba“. Francouzská tradice, při níž se lidem lepí papírové ryby na záda tak, aby si toho nevšimli. Obdobný zvyk se drží také v Itálii. Angličané se na Fools Day, jak prvnímu dubnu říkají, v nejrůznějších nástrahách a vtípkách vyžívají. Dělat je ale mohou jen do pravého poledne. V Bavorsku se dříve v tento den oblékali do žertovných kostýmů a chodili po sousedech, kde dostávali skleničku něčeho ostřejšího. O veselí pak tuplem nebyla nouze. O pověstných kanadských žertících se netřeba více zmiňovat. V Portugalsku na sebe zase na apríla házejí mouku, v Řecku věří, že když se jim podaří vyvést někoho aprílem, budou mít štěstí celý rok.
Den lži v Brazílii
Brazilci označují toto datum v kalendáři za Den lži. Označení pravděpodobně vzniklo v roce 1828, kdy jisté noviny záměrně otiskly lež, že zemřel brazilský císař jménem Don Pedro. Ostatně své diváky vyvedla aprílem i britská televizní stanice BBC. V roce 1957 odvysílala reportáž o sklizni špaget na stromech ve Švýcarsku. Diváci prý volali, jak si mohou takový strom také vypěstovat.
Google zase anoncoval, že pro své uživatele chystá vyhledávání podle čichu. Jak je patrné, aprílové žertíky neznají mezí. Nikdy by však neměly druhým uškodit nebo je zesměšnit. Tak zní nepsané aprílové pravidlo.






