Článek
Arabské parfémy už nejsou jen suvenýr z exotické dovolené, ale postupně dobývají trh a obsazují vysoké příčky v oblibě. O tom, proč se těší stále větší pozornosti, ale i o zákulisí jejich výroby a dovozu na český trh, jsme si povídali s Michaelou Vítek Měsíčkovou, CEO společnosti Bjutip. Obchodování s parfémy je pro ni nejen povoláním, ale i koníčkem. Jako jedna z mála českých podnikatelek dlouhodobě spolupracuje s výrobci parfémů z Dubaje a Blízkého východu a má tedy bohaté zkušenosti i s tím, co obnáší vyjednávání v prostředí, kde stále vládnou hlavně muži.
Parfémy vás provázejí denně posledních patnáct let. Pamatujete si, kdy jste se poprvé navoněla a čím?
To už je opravdu dávno, nepamatuji si už přesně. Ale největší zážitek byl první Chanel, který jsem dostala od rodiny, u které jsem žila ve Francii. Ten mě provázel několik let, dlouho jsem nenašla vůni, která by ho nahradila.
Jak se stalo, že jste se začala parfémům věnovat profesně. Většina holek parfémy miluje, ale ne každá s nimi začne obchodovat…
Byla to vlastně shoda náhod, začínala jsem v jedné rodinné firmě, kde jsem sbírala první zkušenosti a učila se. Ale přiznám se, že mě lákal hlavně obchod, obchodní myšlení, schopnost navazovat kontakty, prostě byznys jako takový. A že obchoduji s tak hezkým sortimentem, jako jsou parfémy, to už je spíš bonus. Ale baví mě to stále, jinak bych u toho nezůstávala skoro patnáct let.
Vaší doménou jsou arabské parfémy, o které je v posledních letech velký zájem. Jak se to podle vás stalo, že jsou takovým hitem?
Zlom nastal během covidu. Tradiční parfumerie zavřely, lidé hledali alternativy a nakupovali online – no a objevili parfémy z Dubaje a Blízkého východu. Zjistili, že za nižší cenu dostanou srovnatelnou, někdy i lepší kvalitu než u tradičních značek. Po rozvolnění se začalo znovu cestovat, a protože je Dubaj atraktivní destinace, lidé zamířili i tam, zkoušeli další značky a trend se šířil dál.
Přišli totiž na to, že arabské vůně nejsou jen orientální a nenositelné, jak si mnozí předtím mysleli. Místní značky se totiž maximálně přizpůsobují západnímu zákazníkovi. Vůně jsou zajímavé a kvalitativně často lepší než tradiční evropské.
Michaela Vítek Měsíčková přiznává, že i po letech je obchodování s parfémy jejím koníčkem, takže jí nevadí, že je časově náročnéFoto: Archiv Michaely Vítek Měsíčkové
V čem se arabské parfémy liší od evropských, třeba francouzských?
Hlavně cenou a balením. Flakony bývají opulentní a výrazné, takže na první pohled zaujmou. Výrobní postupy jsou podobné jako v Evropě, ale Dubaj má výhodu v dostupnosti ingrediencí — Blízký východ byl vždy jejich zdrojem.
Sjednáváte nové kontrakty a hledáte nové značky arabských parfémů, musíte jednat s místními výrobci a obchodníky. Je žena v tomto regionu brána jako rovnocenný partner?
Na začátku jsem se setkávala s předsudky, a když jsme se měli potkat, raději jsem volila místo někde v Evropě, kde jsem se cítila komfortněji. Dnes už se to také mění. Mám dost zkušeností, abych věděla, u které značky můžu vystupovat sebevědomě a kde je žena brána jako rovnocenný partner. Stále jsou ale firmy, kde vám jako ženě nepodají ani ruku. Je potřeba to přijmout a soustředit se na byznys, ne na ego.
Nabídka je jistě obrovská a musíte rozhodnout, co pro náš trh vybrat. Jak přitom hrají roli vaše osobní preference, to, co voní vám?
Snažím se je dávat stranou. Mnohokrát se mi stalo, že vůně, která mě velmi oslovila, zákazníky nezaujala. Proto je součástí rozhodování sledování trendů nebo spolupráce s influencery a sbírání jejich reakcí.
Jsou i ve světě parfému podobné trendy jako v módě?
Ano. Teď jsou populární gurmánské vůně, tedy takové, které jsou inspirovány jídlem a nápoji – třeba matcha latte nebo jahodový koláč. A odpovídají tomu i flakony, které vypadají třeba jako dortík…
Kupovat si parfém je radost, kolik by jich měla žena podle vás mít? A kolik jich máte vy?
To je samozřejmě individuální, za mě tak tři, čtyři – letní, zimní, univerzální a jeden speciální, který je na výjimečné příležitosti, třeba do divadla, na ples a podobně. Já mám asi šest těch, které aktuálně používám. Vždy mám jeden v kabelce a i v autě, protože jsem hodně na cestách… Poslední dobou je mým nejoblíbenějším Afnan 9PM Rebel.
Když jich používáme víc, budou logicky déle otevřené. Jak je správně skladovat?
Parfémy nemají expiraci. Důležité je, aby byly na místě se stálou teplotou, ve tmě – tedy žádná polička, na kterou svítí slunce. Pak by měly vydržet bez změny kvality jistě třeba tři roky.
Zmiňovala jste svůj oblíbený Chanel, který jste používala léta. Mnoho žen má také jeden, který si kupuje opakovaně, ale po letech mohou mít pocit, že voní jinak, než jsou zvyklé. Čím to je? Mění výrobce i u osvědčených a oblíbených parfémů složení?
Ke změně ingrediencí dojít může, třeba dražší přírodní složky nahradí syntetickými. Ale může se stát i to, že se časem mění naše smysly a parfém vnímáme jinak.
Jak je to s cenou parfému, proč je někdy tak vysoká?
Jde hlavně o kvalitu ingrediencí a výrobní náklady, velké značky také investují obrovské částky do propagace a marketingu.
Jsou receptury parfémů chráněné?
Záleží na značce. Některé si je patentují, jiné si je hlídají interně. Padělky a kopie jsou velké téma a je na každém, kolik je ochoten do parfému dát.
Michaelu práce baví a naplňuje i díky skvělým spolupracovníkům. Jedním z nich je manager Tomáš KorbelFoto: Archiv Michaely Vítek Měsíčkové
V poslední době se s padělky lze potkat velmi často. Máte nějakou radu, jak se jim vyhnout?
Ideální je nakupovat v ověřených parfumeriích a sledovat cenu – pokud je podezřele nízká, je to varovný signál.
Co předchází uvedení nového parfému na trh?
Úplně podrobně do toho nevidím, ale zásadní jsou v něm parfuméři, kteří vůně vymýšlejí. Ti nejznámější pracují ve Francii a většinou spolupracují externě s vícero značkami. Výroba nového parfému je ale rozhodně kreativní proces.
Vidíte za dobu své kariéry nějaký zásadní posun v nabídce parfémů, složení nebo obchodu s nimi?
Rozhodně je větší konkurence a trh se změnil díky online prodeji. Zákazníci při něm získávají víc informací, mohou porovnávat ceny, složení…
Když jsme u složení parfémů, dozoruje někdo nad ním a hlídá, aby neobsahovaly něco škodlivého?
Každý parfém uvedený na trh v EU musí být registrován a je sledován právě z hlediska bezpečnosti látek ve složení; výrobce musí předkládat dokumentaci včetně seznamu ingrediencí.
Stává se, že parfém takovou kontrolou neprojde?
Osobně jsem se s tím nesetkala, ale občas se objeví informace o stažení výrobku kvůli zakázané látce.
Jak časté jsou alergické reakce na parfémy?
Konkrétní data neznám, ale co vím, tak jsou minimální.
Kdy by měla dívka dostat svůj první parfém?
Děti se s vůněmi setkávají od narození. Dovedu si tedy představit, že to může být i školkový nebo raný školní věk, ale to asi nebude parfém, ale jemný body mist.
Spousta lidí je zvyklá parfémem vonět nejen sebe, ale i třeba oblečení ve skříni. Je to správně?
Parfém na oblečení nepatří. Obsahuje oleje a silice, které mohou způsobit skvrny.
Když se s někým potkáte, je jeho vůně to první, čeho si všimnete?
Ano, ale ne víc než kdokoliv jiný. Asi poznám, když voní značkou od nás, ale že bych přesně poznala třeba novinky, to ne, to nestíhám úplně sledovat. Navíc se soustředím hlavně na vůně, které máme v Bjutipu. Novinky tradičních značek často nestíhám sledovat. Rozhodně mě ale zaujme, když někdo voní odlišně, to potom zjišťuji, o jakou značku jde.
Dáváte parfémy jako dárky?
Často ano. A stává se, že když dám něco jiného, bývá okolí někdy zklamané. Také mi často volají kamarádky, když někde zahlédnou zajímavou novinku a chtějí reference…
Vaše práce zabírá hodně času. Jak ji zvládáte spolu s rodinou?
Je to náročné, jsem často na cestách, ale práce mě baví. Mám ji jako koníček. Pracuji kdekoliv a kdykoliv, často i na dovolené. Každé ráno si ale najdu čas na cvičení – to je můj rituál. Odpočinek od práce, to je pro mě sport, běhání a úplně obyčejné věci, třeba úklid. Ten je pro mě neuvěřitelným relaxem. A jak to jde skloubit s rodinou? Když se chce, všechno jde. Mám dceru, která hraje florbal na vrcholové úrovni, a manžela, který je se mnou od šestnácti. Zvládáme to díky vzájemným kompromisům.
Přemýšlela jste někdy, že s tím skončíte?
Občas ano. To si říkám, jestli by mi nebylo líp na pokladně v obchodě, že bych si „odpípala“ svých osm hodin a měla klid. Ale vím, že bych se nudila. Potřebuji určitou míru stresu. Navíc by bylo škoda opustit tým, který se u nás v Bjutipu podařilo vytvořit. Myslím, že u nás nemá obdoby.
Má podle vás žena v byznysu nevýhodnější postavení, třeba právě kvůli očekávání, že vedle toho ještě zvládne rodinu?
Nemyslím si. Je to o nastavení. Já jsem nikdy nebyla typ „vzorné manželky“. Pracovala jsem, studovala, měla dítě – a po mateřské jsem se těšila zpátky do práce. A i když hodně cestuji a pracuji, stále si najdu čas na to odvézt dceru na zápas či trénink nebo s manželem vyrazit na kolo. Je to o tom, co si vyberete a co obětujete.
