Článek
Herečka Andrea Růžičková je důkazem, že v křehkosti je síla. Umí být jemnou ženou a přitom se nebojí otevřít ani témata bolavá, protože terapie sdílením funguje.
Co Andrea Růžičková v Bublinách prozradila?
- Proč toužila po dětech a zároveň měla z těhotenství a porodu strach?
- Jaký má názor na domácí vzdělávání a chtěla by syny učit doma, když má vystudovanou pedagogiku?
- Co ji vedlo ke sdílení osobního tématu, kterým bylo její zamlklé těhotenství?
- Herecká výzva? Ztvárnit Evu Dvořákovou v seriálu Vyprávěj v období, kdy postava onemocněla rakovinou. „Tehdy to prožívala moje sestřenice. Volaly jsme si, ona mi povídala, jak se cítí. Byla jsem mladá a hrála starou a nemocnou, tak jsem si trošku ‚ubližovala‘ - šla na mejdan, abych druhý den vypadala blbě, neholila si nohy, abych se necítila hezky... Bylo to trošku ‚sebepoškozování‘, které samozřejmě nedoporučuju.“
- V čem je pro ni výzvou role v seriálu Polabí, kde hraje Beatu, matku osmnáctiletého neslyšícího syna? „Trochu dostalo zabrat ego. Mám dospělého syna, takže jsem ‚stará‘. Není to navíc role hlavní, a ještě jsem se musela učit znakovou řeč,“ směje se.
- Chtěla být slavná? „Ano, toužila jsem po uznání zvenku. Nepopírám, že mi to nedělá dobře, ale necítím se jako ‚slavomanka‘.“
Andrea Růžičková mluví v Bublinách o hypersenzitivitě, nové roli v Polabí i vztahu s manželem, který je splněným snemFoto: Proženy.cz
Celá rodina jsme hypersenzitivní
Jako žena z východního Slovenska mívala dlouho pocit, že je „moc“. Měla tendenci se krotit a tlumit. „Bývala jsem excentrická, ale ono je to trochu naučené. Na východním Slovensku emoce lítají. Ale já to v sobě nemám, moje přirozenost je introvertní,“ vypráví. Teď se snaží najít svoji autenticitu. „Jistou část života jsem byla tím, kým mě chtěli mít.“ Pak zjistila, že ona i její synové a manžel jsou hypersenzitivní. „Cítila jsem, že je něco jinak, a pak jsem našla knihu Vysoce citliví lidé a zůstala štronzo. Uvědomila jsem si, že jsem to já.“
„Zvolila jsem si cestu rozebrat se na mikročástky a znovu se poskládat. Stojí to za to, nebýt sama sebou by byla škoda,“ vysvětluje. Vysoce citliví lidé se podle ní celý život setkávají s tím, že nikdo nebere vážně, co se v nich odehrává, a oni si myslí, že jsou divní.
Manžel je můj splněný sen
S hudebníkem Mikulášem Růžičkou tvoří krásný pár. Je prý jejím splněným snem. „Můj vztah s tátou nebyl harmonický. Moje děti mají tátu, který je po všech stránkách plnohodnotný.“
Seznámili se v době, kdy byla jako herečka na vrcholu, hrála ve Vyprávěj. „Oslovil mě tím, že šel rovnou do hloubky. Nezajímal ho jen hezký obal. Na lásku na první pohled jsem nevěřila, ale při pohledu na něj a do jeho mandlových očích se mi zastavil svět.“
Ve vztahu s ním může být křehkou ženou a nemusí zastupovat mužskou roli. „Nemusím si vydobývat prostor,“ pochvaluje si.
Učím se přijímat komplimenty
Cítí se krásná a umí se pochválit? „Učím se přijímat komplimenty. Můj muž je velký gentleman a neustále mi říká, že mi to sluší.“
Zároveň vidí, že stárne a nejde to zastavit. „Ale chtěla bych to zvládnout bez jakýchkoli metod. Vnímám to jako experiment: co když je stáří možnost být jiná? My se neustále snažíme prodloužit mládí. Ale co když se mi změní tělo a obličej a najednou tak dostane jiný prostor? Nebudu stejná, ale já nechci být sexy. Proč bych měla v padesáti být? Nechci samozřejmě být hnusná a zanedbaná, chci být přitažlivá, ale ne přes tělesnou schránku. Je to příležitost vstoupit do jiné části života.“
