Článek
Kolikrát už jste slyšeli, že při hubnutí je vhodné vyměnit celozrnnou mouku za tu klasickou, případně se pečivu raději úplně vyhýbat? Nebo se z vás stali vegani? To, že se ochuzujete o jogurty či pečivo, je v těchto případech vaše rozhodnutí. Pak jsou ale lidé, kteří trpí celiakií, intolerancí laktózy, alergií na mléčnou bílkovinu nebo na vejce – ti na výběr nemají a doplácí na to, že mají zdravotní omezení. A ne málo!
Život bez mouky? Těžší, než se zdá
Že vynechat mouku není zas až takový problém? Realita je bohužel jiná. Najdete ji v omáčkách, kde se používá jako zahušťovadlo, v těstovinách nebo i bonbonech a některých chipsech. I když bez některých jídel se jistě obejdete, jsou potraviny, které zkrátka kupovat musíte. A teď k ceně - zatímco kilo běžného chleba stojí kolem padesáti korun, ten bezlepkový ve stejné gramáži 233 Kč. Těstoviny? Běžné za 25 korun, varianta z rýžové mouky 47 korun. Tím ale výdaje nekončí. Najít podnik s bezlepkovým menu je stále výzva, a pokud se to povede, připravte se na vyšší ceny. Celiak se jednoduše nají dráž.
„Když synovi zjistili celiakii, museli jsme přizpůsobit stravování celé rodiny. Vařím dvoje přílohy, abych aspoň trochu ušetřila – bezlepkové knedlíky pro něj, normální pro nás. I tak je to finančně náročné. A třeba tábory? Těch, co zvládnou bezlepkovou dietu, je minimum – a stojí o dost víc,“ popisuje maminka čtrnáctiletého Patrika.
Mléko a jeho alternativy
Intolerance laktózy není totéž jako alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM). Rozdíl je zásadní – a stejně tak i přístup ke stravování. Při intoleranci se musíte vyhnout jen mléku, smetaně a výrobkům z nich, ale zakysané produkty, máslo nebo tvrdé sýry bývají často dobře snášeny. A rozdíl v ceně? Trvanlivé plnotučné mléko stojí kolem 25 korun, bezlaktózové je o sedm korun dražší.
Lidé s ABKM to mají mnohem složitější – nesmí mléčné výrobky vůbec. Vybírají si mandlové, rýžové či kokosové mléko, tofu pomazánky a rostlinné jogurty. Jenže ty jsou často dvakrát až třikrát dražší než běžné potraviny. Tito lidé mají navíc stejný problém jako celiaci – v restauracích hledají pokrm jen velmi těžko.
Lidé s intolerancí laktózi nebo alergií na mléčnou bílkovinu mají výběr v obchodech značně omezenýFoto: New Africa, Shutterstock.com
Život bez vajec? Vlastně žádný problém
V porovnání s celiakií nebo alergií na mléko je alergie na vejce o něco jednodušší, i tak ale vyžaduje kreativitu. Hlavně při pečení. „Nahrazuji vejce směsí vody s chia semínky (s těmi se to ovšem nesmí přehánět), někdy použiju bramborový škrob – jde to, ale musíte vědět jak,“ říká maminka šestileté Klárky, která má na vejce silnou alergii.
I pro takto nemocné lidi je kolikrát téměř nemožné koupit si sušenku nebo něco „na zub“ v běžném obchodě. Musí číst pečlivě etikety, na kterých jsou možné alergeny vyznačeny tučně.
Co na to pojišťovny
Člověk by čekal, že zdravotní pojišťovny pomáhají lidem se speciálními dietami víc. Ale realita je bohužel jiná.
- VZP přispívá až 8000 Kč ročně, ale jen dětem a studentům do 26 let.
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra nabízí 2000 Kč ročně – po doložení účtenek.
- Vojenská zdravotní pojišťovna přispívá až 5000 Kč.
- Oborová zdravotní pojišťovna funguje přes kreditní systém v aplikaci Vitakarta – přispívá jen na celiakii (např. za 100 kreditů je možné čerpat příspěvek 500 Kč).
A pokud má dítě kombinované omezení? Smůla. Příspěvky se nesčítají. „Dcera má celiakii i intoleranci na laktózu. Školní jídelna to nezvládne, takže jí vařím každý den doma. Ročně tak za její speciální stravu utratíme asi o 15 tisíc víc, než kdyby byla zdravá,“ říká maminka devítileté Amálky.
