Článek
Mnohočetný myelom je zhoubné onemocnění plazmatických buněk v kostní dřeni a je druhou nejčastější rakovinou krve v České republice. Každý rok je podle lékařů nově diagnostikováno až 700 pacientů. Nejčastěji jde o seniory ve věku nad 65 let, přibývá ale bohužel i výrazně mladších lidí.
Proč nemoc vzniká, není dosud zcela přesně objasněno, rizikovým faktorem je věk, obezita, vystavení organismu některých toxickým chemickým látkám a vrozené či získané poruchy imunity.
Nekontrolovatelné množení krevních buněk
Jedná se o závažné nádorové onemocnění krve, které vzniká množením myelomových buněk v kostní dřeni. „Součástí našeho imunitního systému jsou plazmatické buňky. Nacházejí se v kostní dřeni a produkují protilátky, které pomáhají v boji proti infekcím. Pokud se změní a začnou se nekontrolovatelně množit, způsobují problémy.
Abnormální myelomové buňky velmi často tvoří mnoho nádorových ložisek v různých kostech, proto se toto onemocnění nazývá mnohočetný myelom,“ popisuje profesor Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a předseda České myelomové skupiny.
Mezi příznaky patří časté infekce, únava i zlomeniny
Onemocnění se projevuje nespecifickými symptomy, mezi které patří déletrvající bolesti zad a beder, na něž nezabírají analgetika (léky proti bolesti), nevysvětlitelná únava a pocit celkového vyčerpání, bolesti kloubů a kostí nebo zvýšená teplota. Jde tedy o příznaky, které jsou snadno zaměnitelné s virózou nebo třeba chřipkou.
Objevovat se může také dušnost, která je často spojena s anémií (chudokrevností), tedy poklesem červených krvinek v krvi. V pozdějších fázích choroby mohou být nemocní náchylní ke zlomeninám kostí, ke kterým dochází i třeba jen při mírném nárazu.
Náchylnost k častým zlomeninám je jedním z příznaků Foto: Lysenko Andrii, Shutterstock.com
Hrozí i selhání ledvin
Nemoc se neprojevuje nijak dramaticky, a právě proto bývá často odhalena pozdě. U malé skupiny pacientů se může nemoc projevit také poruchou funkce ledvin včetně jejich úplného selhání.
„Včasná diagnóza je velmi důležitá. Myelom se však projevuje velmi nenápadně a zpočátku je obtížné jej odhalit. Někdy nemocní dokonce nemají žádné zdravotní problémy a na nemoc se přijde náhodou, díky preventivnímu odběru krve. I proto pacienti často přicházejí k lékaři pozdě. Například jim často selžou ledviny a jsou trvale odkázáni na dialýzu, přestože je onemocnění úspěšně vyléčeno,“ uvádí profesor Roman Hájek.
Krevní obraz, odběr kostní dřeně a CT
Na onemocnění mnohočetným myelomem obvykle upozorní biochemické vyšetření krve a moči spolu s vyšetřením krevního obrazu, definitivní potvrzení diagnózy je možné jen pomocí odběru kostní dřeně z hrudní kosti. Zobrazovací metody první volby představuje CT vyšetření, PET CT a magnetická rezonance, které pomohou určit přítomnost a rozsah kostních ložisek.
Imunoterapie a další možnosti léčby
V dnešní době je u některých pacientů onemocnění již vyléčitelné, u dalších dokáže současná dostupná léčba výrazně zpomalit jeho průběh, zvýšit kvalitu života a prodloužit jej.
„Díky metodám, jako jsou imunoterapie a biologická léčba, se dnes pětileté přežití blíží k 50 %,“ říká prof. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Nemocní se tak mohou mnohdy vrátit do běžného života, pracovat a věnovat se svým koníčkům.
Cílem léčby je zastavit nemoc tak, aby její příznaky vymizely, a udržet ji v tomto stadiu. Terapie se plánuje v závislosti na zdravotním stavu a věku pacienta. U mladších lidí je vstupní biologická léčba ukončena klasickou chemoterapií, doplněnou transplantací kmenových buněk kostní dřeně, což obvykle vede k potlačení aktivity nemoci a navození remise.
