Hlavní obsah

Proč užívat léky podle předpisu? Aby nás nezačaly znovu zabíjet i „banální“ nemoci

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Proč užívat léky podle předpisu a ne, jak vás napadne? Pokud budete s léky (především s antibiotiky) nakládat „všelijak“ a vysazovat a nasazovat je podle libosti, poškodíte si vlastní imunitu, a navíc přispějete ke vzniku rezistentních bakterií, které mohou začít zabíjet.

Článek

Proč je důležité užívat léky podle pokynů lékaře či lékárníka a řídit se příbalovými letáky? Nedodržování předepsané léčby podporuje růst odolných mikroorganismů a zhoršuje imunitu. Také může dojít ke vzniku tolerance anebo rezistence – a jakmile se to stane, lékaři musejí zvýšit dávku nebo zvolit jinou účinnou látku.

Tolerance a rezistence: rozdíl a co to znamená

Tolerance na určitou látku znamená, že tělo na její účinky reaguje méně než dřív. Děje se to při dlouhodobém a opakovaném užívání, kdy má metabolismus čas se na přítomnost léku adaptovat. Výsledkem pak je, že u konkrétního člověka stejná dávka už nepůsobí tak silně.

Rezistence je spontánní proces. Vzniká, když antibiotika nebo antivirotika přestanou ničit infekci, proti které mají působit, a mikroby v těle přežívají i při užívání léčiv. Bakterie i viry si totiž díky mutacím dokážou přirozeně vytvořit schopnost odolávat lékům a podobně mohou reagovat i nádorové buňky při chemoterapii.

Foto: Grustock, Shutterstock.com

Lékaři vědí, proč a co předepisují. Obcházení jejich doporučení dává vzniknout nebezpečné rezistenci na léky, která může rozložit moderní medicínuFoto: Grustock, Shutterstock.com

Špatné užívání oslabuje imunitu

Mutace mikroorganismů, které vedou ke vzniku nebezpečné rezistence, sice probíhají samy od sebe, nicméně správný způsob užívání léků může ovlivnit, jak na tyto mutace organismus reaguje. Silný a dobře fungující imunitní systém si s běžnými mutacemi většinou poradí. Pokud je ale oslabován předčasným vysazováním léčiv nebo jejich nesprávným a nedůsledným užíváním, může se stát, že tělo přestane zvládat to, co by šlo jinak bez problémů.

Jako příklad lze uvést nevhodné užívání antibiotik. „70 až 80 procent respiračních infekcí je virového původu a podání antibiotik na ně nemá vliv. Zlepšení stavu je pak výsledkem přirozeného průběhu onemocnění,“ popisuje Petr Grenar, interní lékař z FN v Hradci Králové. „Nevhodné podání antibiotik může navíc negativně ovlivnit fungování imunitního systému, tedy narušit střevní mikrobiotu.“

Jedná se o vážný problém. Především antibiotická rezistence může vést k tomu, že běžné infekce budou neléčitelné až smrtelné, významně se zkomplikuje léčba mnoha chorob a sníží se i funkčnost moderní medicíny jako celku – ohrožuje to například bezpečnost chirurgických zákroků nebo transplantací.

Foto: Ruslan Huzau, Shutterstock.com

Nedodržování lékařem předepsané léčby podporuje růst odolných mikroorganismů a zvyšuje nemocnost, snižuje navíc odolnost imunity a podkopává její fungováníFoto: Ruslan Huzau, Shutterstock.com

Jak zabránit rezistenci

Právě proto je tak důležité užívat léky přesně podle pokynů lékaře. Správná dávka míří na konkrétní infekci a zároveň brání tomu, aby se mikroby staly odolnějšími. Zneužívání léků, jejich zbytečné nasazování nebo předčasné vysazování umožňuje přežít těm nejsilnějším mikroorganismům. A právě tak vzniká nebezpečná rezistence.

  • Pro zabránění rozvoje rezistence by lékaři měli antibiotika předepisovat jen v nezbytných případech, tedy rozhodně ne u virových infekcí, jako je nachlazení.
  • Lékaři by měli předepisovat konkrétní léky na konkrétní bakterie, aby byla léčba co nejúčinnější.
  • Nemocní musejí antibiotika správně užívat po celou dobu léčby a ne je vysadit, jen co se jim udělá lépe.
  • U závažných infekcí, jako je HIV, se běžně podávají dva nebo více léků najednou. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by mikroorganismus byl spontánně rezistentní vůči více látkám současně.
  • Střídání jednotlivých léků v krátkých intervalech může vést k multirezistenci, což je problém, který se výrazně projevil například u tuberkulózy.

Odborná konzultace: MUDr. Petr Grenar, internista z Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Načítám