Antibiotika nezabírají ani u těch, kdo je roky nebrali, varují odborníci

Právě v těchto dnech se o účincích antibiotik hodně mluví. Od 18. do 24. listopadu totiž probíhá celosvětová kampaň Světový antibiotický týden. Připomíná, na která onemocnění tyto léky nezabírají a kde má jejich použití smysl, ale také to, že velkou a zásadní zbraní je silný imunitní systém, jenž si v mnoha případech s některými chorobami sám poradí.

Delší pobyty v nemocnici, větší riziko i v případě menších chirurgických zákroků a hlavně daleko vyšší úmrtnost i na nemoci, které jsme v tuhle chvíli zvyklí brát jako život neohrožující. To jsou možné důsledky antibiotické rezistence, tedy toho, že jsou některé bakterie odolné proti antibiotické léčbě. A „možné“ neznamená, že to je výhled do budoucna - ročně v důsledku vyšší odolnosti bakterií umírá jen v Evropě kolem třiceti tisíc lidí.

Často si lidé myslí, že pokud roky antibiotika nebrali, možnost, že na ně nebudou účinkovat, se jich netýká. Lékaři ale upozorňují, že nejde o problém jednotlivce, ale lidského organismu jako takového. „Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci, vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali řadu let. Ale to bohužel nevylučuje možnost, že se infikujete rezistentní bakterií, kterých je stále víc, protože jako každý živý organismus chtějí přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si sílu předávají mezi sebou,“ vysvětluje profesorka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.

5 vět, které lidé žijící zdravě nikdy neřeknou

Jak a proč k tomu došlo, že si bakterie začaly na antibiotika zvykat? Protože se dovedou přizpůsobit novým podmínkám, tedy i antibiotikům, genetickým vývojem neboli mutacemi. „Flemingův objev penicilinu způsobil revoluci v medicíně. Nejprve měla antibiotika zachraňovat životy, ale postupně se stávala běžnými léky. Přístup k nim se změnil. Přestalo se s nimi šetřit pro vážné případy a častým kontaktem s nimi si bakterie zvykaly a tvořily si odolnost,“ popisuje Helena Žemličková.

Aby bakterie neměly tolik příležitostí se proti antibiotikům obrnit, je potřeba je přestat zneužívat. Nechtít je od lékaře jako prevenci (aby se vám třeba nerozeběhla chřipka), ale až když je jejich užívání opravdu namístě. „Neměli byste je po lékaři vyžadovat, jestliže sám neusoudí, že jsou potřeba. A pokud je předepíše, brát je podle instrukcí, jen na danou chorobu a neschovávat si ta nedobraná na později. A zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem,“ říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Právě podzimní a zimní období přináší víc respiračních onemocnění, chřipek a nachlazení a pacienti se dožadují antibiotik v domnění, že se díky nim z takových stavů dostanou rychleji. „Ale většina akutních respiračních infekcí jako zánět průdušek a kašel je virového původu, takže na ně antibiotika nezabírají. Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Antibiotika tomu nepomohou,“ dodává profesorka Helena Žemličková.

Víc o tématu se dozvíte v rozhovoru s lékařem v našem podcastu MUDr.ování