Článek
Antibiotika jsou nepostradatelnou součástí medicíny a bez nich by lidé umírali i na banální zápal plic. Dnes ale dochází k jejich nadužívání. V důsledku toho přestávají i při léčbě bakteriálních infekcí fungovat i velmi silná antibiotika, která byla dřív považovaná za jistotu. Ročně pak rezistence na antibiotika zabije v Evropě více než 35 tisíc lidí. Ti by mohli žít, kdyby antibiotika byla pořád stejně účinná.
Jak antibiotika fungují
Antibiotika tlumí růst a množení mikroorganismů, baktericidní antibiotika pak bakterie přímo usmrcují. Nejznámějším antibiotikem je penicilin, který objevil v roce 1928 Alexandr Fleming.
Co se dá antibiotiky léčit
Nejčastěji se antibiotika předepisují na infekční onemocnění způsobená bakteriemi, v menší míře některými druhy hub a parazitů. Na viry antibiotika nezabírají, proto je nesmyslné předepisovat je například na běžnou chřipku či rýmu.
Rýma je většinou virového původu, antibiotika ji tak nevyléčí.Foto: Kamil Macniak, Shutterstock.com
Jak vzniká rezistence na antibiotika
Rezistence na antibiotika je stav, kdy bakterie získaly vůči antibiotikům odolnost, antibiotikum nebo více antibiotik na ně tedy nezabere. Dochází k ní v průběhu léčby nebo následkem předchozího podávání antibiotik.
Často se totiž stává, že antibiotika se nadužívají, předepisují se unáhleně či nevhodně. Lidé si také často sami antibiotika „ordinují“ bez konzultace s lékařem, bez předpisu nebo samovolně zkracují délku užívání či intervaly dávek. Kvůli tomu pak bakterie získávají vůči antibiotikům odolnost, antibiotikum nebo více antibiotik na ně nezabere.
Mohou se tak objevit takzvané superinfekce, tedy bakterie extrémně odolné vůči antibiotické léčbě. Nejčastěji se lidé nakazí těmito typy bakterií v nemocnicích při zákrocích, kdy dochází k narušení kůže. Právě v nemocnicích si bakterie vybudují odolnost nejsnáze, protože v pooperační péči jsou antibiotika nenahraditelná. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi se složitě léčí a vedou k delšímu pobytu v nemocnici i zvýšenému úmrtí pacientů.
Poslechněte si podcast MUDr.ování o užívání antibiotik s lékařem Milanem Trojánkem:
Kdy není třeba dobrat antibiotika
Důležité je zvýšit informovanost pacientů o antibiotikách a ve spolupráci s lékaři, především praktickými, změnit zažité představy o tom, jak antibiotika fungují. Existuje totiž celá řada mýtů, které o nich kolují. Například to, že antibiotika se musí vždy dobrat, i když se během léčby prokázala virová infekce.
Stejně tak není pravda, že kašel trvající druhý týden už je na antibiotika nebo že je dobré užívat antibiotika preventivně. Nebezpečný je také mýtus, že základní antibiotika typu penicilin jsou horší než ty léky, které se berou jen kratší dobu. Zároveň ale ani neplatí, že jsou lepší. Vždy záleží na posouzení lékařem.
Rezistence na antibiotika
- Příčina vzniku: Hlavním důvodem je nadužívání antibiotika či nevhodné užívání.
- Jak vzniká: V průběhu léčby nebo následkem předchozího podávání antibiotik.
- Projevy: Mohou se objevit takzvané superinfekce, což jsou bakterie extrémně odolné vůči antibiotické léčbě.
- Prevence: Důležitá je informovanost o tom, jak antibiotika užívat, kdy nejsou zapotřebí a kdy je naopak jejich podání nezbytné.
Odborná konzultace: MUDr. Jaroslava Čiefová, praktická lékařka pro dospělé, EUC klinika, Praha
