Chronická bolest pod kontrolou: 3 způsoby, jak si ulevit, když vás chytnou záda nebo hlava

Každou bolest, zvlášť pokud je náhlá, dlouhotrvající či závažná, je třeba konzultovat s lékařem a řešit příčinu. Často se ale stává, že bolest (třeba zad nebo hlavy) zkrátka „existuje“, i když se s tělem neděje nic zásadního. Dá se s tím něco dělat? Velkou roli hraje to, jak k bolesti přistupujete a jak ji prožíváte. Úleva tak může přijít přímo z vaší mysli – mnohdy stačí jen malá změna v přístupu, v pohledu či v naladění.

Vnímání bolesti významně ovlivňují stres a úzkost, protože způsobují svalové napětí a zvýšenou hladinu kortizolu. „Chronická bolest často zesiluje tam, kde dlouhodobě tlačíte na výkon a zapomínáte na sebe. Jakmile začnete měnit tempo, dech a vztah k vlastnímu tělu, může se změnit i to, jak bolest prožíváte,“ říká Dagmar Kubecová, koučka a mentorka zdravého životního stylu a specialistka na celostní výživové poradenství.

Signály bolesti lze zesilovat nebo zeslabovat v závislosti na nastavení mysli. Uvolnění ji dokáže zmírnit a někdy i poslat pryč zcela. Existují možnosti, jak jednoduše pracovat s myslí a tělem, aby se bolest zmírnila. Vyzkoušet můžete některou z těchto strategií.

Příklad, jak práce s myslí a tělem dokáže ulevit, představuje správné dýchání u porodu. „Když se žena soustředí na dýchání, má větší pocit kontroly, lépe se uvolní a děloha jako sval může lépe pracovat, dokáže lépe uvolnit svaly pánevního dna, a miminko tak může lépe sestupovat,“ vysvětluje porodní asistentka Miluše Jurečková Kosková. „Při správném dýchání se uvolňuje i více endorfinů, které zmírňují bolest, a naopak se snižuje množství stresového hormonu.“

Klíčem je soustředit pozornost na dech a představovat si, že dechem bolest změkčujete, otupujete její hrany nebo kolem ní vytváříte prostor, odkud na vás nemůže. S každým výdechem posíláte pryč staženost a napětí. Při bolesti tedy dýchejte se zavřenýma očima několik minut, dokud nepocítíte alespoň mentální úlevu. Pozornost po celou dobu zůstává jen u dechu a představ.

Dagmar Kubecová připomíná, že bolest není slabost těla, ale signál, že něco dlouhodobě přetěžujete buď fyzicky, nebo mentálně. Pojmenování bere bolesti sílu, intenzitu i záhadnost – najednou je to něco, co znáte a s čím můžete něco udělat.

Přesná slova při popisu pocitů (tlak, bodnutí, píchání) pomohou soustředit se na prožitek, který můžete poslat pryč. Nevytváříte mentální příběhy o tom, jak je bolest náročná, že nikdy neskončí, nezmizí, naopak: dáte jí jméno, zbavíte ji abstrakce a pustíte ji.

Vyberte si manuální činnost a plně se soustřeďte na pohyb, který při ní vykonáváte. Při zahradničení, vaření, pečení nebo třeba při mytí nádobí či čištění zubů se koncentrujte na každý pohyb a pocit, který nesouvisí s bolestí. Tím zabráníte tomu, že si mysl bude malovat katastrofické scénáře nebo že vás donutí otevřít vyhledávač a začít pátrat po tom, co by vám mohlo být.

Mysl je jako opička, kterou je potřeba zabavit. Když jí dáte banán, nebude vás obtěžovat. Jinými slovy: na mysl se dá působit, tak aby pracovala s vámi, nebo proti vám. „Tělo si pamatuje všechno – stres, napětí i to, jak se k sobě chováte. Když mu místo boje začnete naslouchat, bolest začne často polevovat,“ uzavírá Dagmar Kubecová.

O bolesti si rozhodujeme sami! říká známý odborník na léčbu bolesti