Článek
Nevím, co dřív. Nestíhám. Promiň, později, jo, teď mám práci. Věty, které mnozí říkají stále častěji. Znamená to, že jsou už všichni workoholici? Rozpoznat tenkou hranici mezi zaneprázdněností a okamžikem, kdy kvůli práci zanedbáváte osobní život i sami sebe, není vždycky snadné. Jak jste na tom vy?
Práce jako útěk před problémy
Mnozí lidé tráví v práci či prací opravdu hodně času – i když často ani nemusejí. „Může to být způsobené také tím, že se záměrně, možná i podvědomě, raději zaměstnávají prací, aby neměli čas myslet na něco jiného a nemuseli řešit problémy, které mají,“ upozorňuje ředitelka technologické společnosti Creative Dock Gabriela Teissing.
A dodává, že zná hodně případů, kdy lidé svou sebehodnotu stavějí právě jen na pracovním výkonu: „To znamená, že pokud neuspěju v práci, nejsem nic.“ Což je samozřejmě velká chyba a může vést k totálnímu vyhoření a psychickému i fyzickému kolapsu.
První signály workoholismu
Workoholismus je asi nejvíc zrádný v tom, že se často tváří jako ctnost. Pilné a neúnavné včelky přece také každý chválí, ale už vás někdy napadlo, jak krátký život mají? „Společnost oceňuje výkonnost, disciplínu a obětavost, a tak si člověk dlouho nevšimne, že překračuje hranice zdravé rovnováhy,“ upozorňuje Zuzana Steigerwaldová z psychoterapeutické platformy Hedepy.
Jak poznat, že práce už není jen vášeň, ale útěk anebo závislost? První signály jsou podle psychoterapeutky nenápadné: neklid při odpočinku, neustálé myšlenky na práci i mimo ni, potlačování tělesné únavy. „Často se objevuje pocit, že nikdy není dost hotovo, že jakmile polevíte, svět se zhroutí,“ vysvětluje odbornice. A netrpí tím jen sám „nadšený“ pracant, ale i všichni kolem něj.

Neumíte odpočívat a oddělit práci od času pro sebe? Chyba! Hodně si tak škodíte a život s vámi je pravděpodobně nesnesitelnýFoto: Daniel Hoz, Shutterstock.com
Práce jako droga
Jak se projevuje workoholik? „Jsou to lidé, kteří žijí v podstatě výhradně svou prací, tráví v ní naprostou většinu času a podřizují jí svůj život. A zejména partnerské vztahy tím velmi trpí,“ popisuje psycholog Jan Kulhánek. A upozorňuje, že takto postižení jedinci bývají dost necitliví ke svým potřebám. Neumějí odpočívat, žijí pod stresem, velmi špatně prožívají komplikace nebo neúspěchy v práci, protože to je prostě celý jejich život.
„Dá se říct, že jde vlastně o závislost. Pokud workoholik nemůže pracovat, projevují se u něj regulérní abstinenční příznaky, podobně jako u jiných závislostí,“ říká Jan Kulhánek. Takový člověk bývá nervózní, duchem nepřítomný, hádavý, úzkostný, bolí ho hlava, může být depresivní, nedokáže si odpočinout a v hovorech se stále vrací ke své droze…
Jak si nastavit pracovní hranice
Spadnout do neúměrného pracovního nasazení je podle Gabriely Teissing velmi snadné: „Nejde jen o naše šéfy, ale o dobu, ve které žijeme. Jsme stále dostupní, stále ve spojení, v propojeném rychlém světě. Navíc na sociálních sítích vidíme skvělé, úspěšné lidi, kteří žijí pohádkové životy, to také nepomáhá.“
Co s tím? „Klíčové je rozpoznat, zda pracujeme, protože chceme, nebo protože musíme – ne nutně kvůli penězům, ale kvůli vlastnímu vnitřnímu tlaku,“ upozorňuje Zuzana Steigerwaldová. S tím, že pomůže nastavení pevných hranic mezi prací a soukromím, vědomé plánování času na odpočinek a hledání aktivit, které nejsou výkonově orientované.
„Důležité je si uvědomit, že naše hodnota opravdu nespočívá jen v tom, co děláme, ale i v tom, kým jsme. Někdy může být nejtěžší, ale zároveň nejdůležitější krok si připustit, že práce nás nedefinuje – že jsme víc než naše úspěchy a produktivita,“ vysvětluje psychoterapeutka.








