Zmrzku v zimě? Hrozí vám angína, nebo si posílíte imunitu?

Ačkoli si většina z vás spojuje zmrzlinu s létem a horkými slunnými dny, mrazenou pochoutku si nemusíte upírat ani v zimě. Rozhodně tedy ne kvůli obavám z nachlazení, angíny či jiného onemocnění dýchacích cest. Neexistuje totiž jediný vědecky podložený průzkum, který by mlsání mrazené pochoutky dával do spojitosti se zvýšeným onemocněním.

Závěry statistik celosvětové spotřeby zmrzliny na hlavu vás možná překvapí, nefigurují mezi nimi totiž na čelních pozicích Itálie, Španělsko či jiné slunné jižní země. Zatímco vy si letní dovolenou v těchto destinacích bez kornoutu zmrzliny zřejmě představit neumíte, k jejich oblíbeným pochoutkám zrovna nepatří.

Největší milovníky zmrzliny hledejte úplně jinde. Na první příčce je Čína, následovaná pro mnohé překvapivě Norskem, Austrálií, Švédskem a Spojenými státy. V Norsku se na osobu zkonzumuje v průměru 9,8 litrů zmrzliny ročně, a to tu letní teploty dosahují sotva osmnácti stupňů. Přesto nejsou Norové ani Švédové o nic nemocnější než obyvatelé jiných zemí.

V chladném počasí jsou dokonce krk a dýchací cesty na zimu mnohem lépe připravené: dýcháte studený vzduch, tak proč by jim měla ublížit zmrzlina? Dle odborníků po ní dokonce onemocníte spíše v létě než v zimě, zejména v opravdu horkých dnech. „Suchý vzduch způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Hondl z EUC Kliniky z Ústí nad Labem.

V zimě nastydnete spíše z prochlazení, nedostatečného oblékání nebo pobytu v prostorách se zvýšenou koncentrací lidí, kde může být i vícero nakažených osob. Riskujete také, pokud máte celkově oslabenou imunitu. Tu můžete posilovat vyváženým jídelníčkem, saunováním a otužováním, ale také pravidelným sportem a pohybem. Jestliže máte v zimě k pohybu menší tendence, může být rodinná procházka do oblíbené cukrárny příjemnou motivací.

Zatímco virům chladné roční období vyhovuje, bakterie naopak utlumuje. Ne že by je přímo zabil, ale zpomalí jejich aktivitu. Bohužel to neznamená, že by konzumace zmrzliny dokázala zastavit například již postupující angínu. „Minimální potřebná teplota, při které se mikroorganismy dále nerozmnožují, je −17,8 °C. Většina bakterií však vydrží až do teplot pod – 40 °C,“ vysvětluje Petr Píša, odborník na chladicí techniku ze společnosti Frigomont.

Jestliže ale máte bolestivě zapálené hrdlo, zkuste osvědčený trik: cucat něco studeného. Někdo doporučuje kostku ledu, jiný vychlazenou kolu po lžičkách, a někdo právě zmrzlinu. Zapomeňte ale na smetanové, musí jít skutečně o vodovou zmrzlinu nebo dřeň. A místo lízání nebo cucání si lžičkou vložte menší množství přímo do úst a nechte rozpustit. Chlad velmi rychle, i když bohužel jen dočasně zmírní otok hrdla a zažene akutní bolesti. Jen pozor na různé křupinky a oříšky, které by mohly již tak bolestivé hrdlo ještě více dráždit.

Jestliže vás kopeček ledové zmrzliny v zimě neláká a nepotřebujete se zbavit otoku v krku, ale na zmrzlinu máte chuť, zkuste třeba kombinaci této pochoutky s horkým lesním ovocem nebo čokoládovou polevou. Snesitelnější než skutečně ledové sorbety a dřeně pro vás mohou být i smetanové zmrzliny. Zmrzlina dobře doplní i ještě teplý štrúdl nebo jiný pečený dezert, ale i horkou kávu či čokoládu.

Dáváte si zmrzlinu i v zimě?