Článek
Chtěla bych se s vámi podělit o příběh mé sestry. Její těhotenství (již třetí) probíhalo bez problémů. Pak ale přišel ten den. Sestře nebylo od odpoledne dobře, bolelo ji břicho, polehávala. Večer se už na to nemohl její manžel dívat, naložil ji do auta a jeli do nemocnice. Přijeli za minutu 12.
Praskla jí placenta, krvácela do dutiny břišní. Následovala sekce a malá Leontýnka byla na světě. Bohužel o dva měsíce dřív, s porodní váhou 1,70 kg. Následoval převoz do ostravské nemocnice a obě naše holky bojovaly o život. Boj vyhrály, ale Leontýnka ještě úplně vyhráno neměla.
Protože se narodila dřív, neměla ještě vyvinuté plíce, dostavily se další komplikace a pak doktoři zjistili, že jí neodtéká mozkomíšní mok z hlavičky, takže následovaly operace. Byla jí zavedena hadička, která ho odváděla do dutiny břišní, a diagnóza – Hydrocefalus.
Leontýnka je velká bojovniceFoto: čtenářka Lenka
S tímto hendikepem se dá žít, ale u každého dítěte je to jiné. Doktoři rodinu připravovali na nejhorší – že malá nebude chodit, bude mít poškozený mozek, možná bude i slepá…
Dnes má Leontýnka 2,5 roku, vývojově je na tom dobře, chodí sama, začíná mluvit, zrak nemá nejlepší, musí nosit brýle, ale je to naše sluníčko. Je to bojovnice, která si své místo v životě tvrdě vybojovala.
Svůj obdiv bych ale také chtěla vyjádřit své sestře, která celou dobu, kdy malá musela být v nemocnici, což bylo pět měsíců, s ní snášela její bolesti a těžkosti a ani jednou nezvážila, že by malou „odložila“ do ústavu. Vydržela a za to jí patří můj obdiv. Já bych se asi složila.
Na závěr bych chtěla všem rodičům a opatrovníkům postižených dětí popřát hodně síly při výchově těchto sluníček. Za ten pohled do jejich šťastných očí to určitě stojí.
Máte ještě poslední možnost napsat k tématu tohoto týdne, protože už od pondělí startuje nové téma: Svatba, na kterou nezapomenu, kdy budeme na info@prozeny.cz čekat na vaše historky z vlastní nebo cizí svatby, která vám zkrátka utkvěla v paměti. Tři z vás mají možnost odnést si od nás 500 korun.
