V moderní usedlosti je dostatek místa pro všechny. Rodinu i domácí zvěř!

Při hledání vhodného pozemku oslovila manželský pár venkovská krajina Trutnovska a parcela, kde v té době stál pouze dvoupodlažní rodinný dům. Ve spolupráci s architektonickým studiem Rosa-Architekt se jim místo podařilo proměnit v kouzelnou rodinnou usedlost.

Stávající dům zrekonstruovali, přistavěli k němu moderní jednopodlažní objekt, skleník a hospodářské stavení pro drůbež a další domácí zvířata. Původní a nový dům propojuje velká garáž, která slouží i k parkování camperu a obytného vozu, od hospodářské části je ta obytná oddělena rybníkem.

„S architekty jsme strávili hodně času již při výběru vhodné parcely, byl proto prostor předat jim všechny naše požadavky, které se pak do nového domu povedlo začlenit. Vzájemná komunikace fungovala výborně a zejména jsme ocenili jejich schopnost vcítit se do našeho myšlení,“ vzpomíná paní domu.

Zásadním faktorem, který celý projekt významně ovlivnil, je rozvětvenost rodiny. Trvale sice v domě žijí jen manželé s jedním dítětem, ale jejich další tři dospělé děti jezdí velice často na návštěvy a není výjimkou, že se tu sejde 12 i více osob.

Pokoje pro hosty se nacházejí v původním zrekonstruovaném domě, novostavba velká přes 200 metrů čtverečních pak zahrnuje velkorysou kuchyni a jídelnu, kam se musí vejít domácí i hosté, a soukromou zónu s poměrně komorním obývacím pokojem, pracovnou, dětským pokojem, ložnicí, šatnou a dvěma koupelnami. Všechny obytné místnosti jsou orientovány k jihu a těžištěm domu je velká zastřešená a ze tří stran chráněná terasa, kde se v létě i spí.

„Zadání bylo poměrně složité s mnoha ospravedlnitelnými praktickými požadavky. Opravdu často se tu schází až 15 lidí, čemuž jsme dům museli přizpůsobit. Proto jsou místnosti velké, mohou působit prázdnějším dojmem, než by bylo oku příjemné, ale potřebovali jsme prostor pro volný pohyb většího množství osob,“ vysvětluje interiérová architektka Martina Rosová.

Protože obyvatelé domu tráví hodně času venku a po domě se pohybují i pes a kočka, byla rozumnou volbou keramická dlažba, kterou použili v hale, kuchyni i obývacím pokoji. „V kombinaci s požadavkem nezastavět tyto místnosti nábytkem jsme pak trochu bojovali s tím, aby se nám je podařilo alespoň trochu zabydlet,“ dodává architektka.

Předností jsou naopak velké prosklené plochy otevřené do rozlehlé zahrady a vysoké stropy. „Ty byly někdy až tak vysoké, že jsme museli pracovat na optickém snížení. V jídelně jsme strop opatřili dřevěným obkladem, který koresponduje se stolem a v kombinaci se závěsy zároveň napomáhá lepší akustice. Ta je v místnostech s keramickou podlahou a velkými prosklenými plochami vždycky složitá,“ doplňuje Martina Rosová.

Jako základ si majitelé přáli neutrální barevnost, od počátku padla volba na hnědou, béžovou a šedou, které přirozeně přechází z exteriéru do interiéru, zároveň však chtěli mít v domě „vtipné momenty“, něco zábavného a hravého. Jelikož i architektka ráda používá výraznější barevné akcenty, rozzářili neutrální schéma žlutozelenou barvou.

Bílou výmalbu v okolí krbu doplnila cementová stěrka, a protože s výsledkem byli spokojeni, zopakovali ji i v ložnici. V pilíři s krbem se pak skrývají na zakázku vyrobené vitríny, kam si pán domu ukládá své trofeje – mořské mušle, které coby vášnivý potápěč sám vylovil.

Líbil by se vám takový život na vsi? Co říkáte na prostorné místnosti pro početnou rodinu?