5 věcí, které se říkají o ženách: Jaká je realita?

Spousta rčení na adresu žen už natolik zlidověla, že jejich využití nemá hranice. Lze je říci ve vtipu, ale i zcela vážně. „Když se muž dostane do úzkých, použije obecné rčení. K dispozici má mnoho různých přísloví a obecně uznávaných pravd o ženách, na které sklidí od okolí jen přikývnutí,“ vysvětluje kouč partnerských vztahů Aleš Kalina. Tohle je pět nejčastějších z nich.

Ženy se jako drbny rodí či drby jsou potravou žen. Opravdu jsou ale ženy takové brebentilky? „Já často sleduji, že jsou to právě muži, kteří si rádi povídají a rozebírají druhé osoby. Leckdy jsou to větší drbny než my ženy,“ směje se kouč partnerských vztahů a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Ženy spíš klamou tělem, tedy pusou. Při řešení problémů, vyhodnocování nějaké situace a podobně si žena potřebuje dané věci vyslovit nahlas, verbálně vše shrnout a udělat si v tom pořádek, tak je její mozek nastaven. Naopak muži mlčí a vše si sumírují sami ve své hlavě. A tak vzniká mylná rovnice „žena víc mluví, tudíž je upovídaná, a proto také víc drbe“.

Žena je ta, která muže svádí k hříchu, počátek jakýchkoli nestoudností. Tohle s oblibou používají starší generace, ale potkat se s tím můžete dodnes. Třeba v podobě věty: „Já za to nemůžu, ona mě svedla.“

Je asi jasné, že prapočátek tohoto přesvědčení pochází z bible a z příběhu Evy, která Adamovi podala zakázané ovoce. Přece ale tehdy stačilo, kdyby Adam řekl: „Ne, děkuji.“ Pokládat ženu za prapůvodkyni hříchu je stejné jako tvrdit, že znásilněná si o „to“ sama řekla, protože měla moc krátkou sukni.

Tak tohle je obdobně rozšířené pořekadlo jako vtipy o blondýnách. Přitom délka vlasů (či jejich barva) s mozkovými kapacitami samozřejmě vůbec nesouvisí.

Spíš jde o to, že ženy s dlouhou hřívou působí něžněji, ženštěji a zranitelněji než holky ostříhané na kluka. Mozek je proto servíruje jako krásky nakrucující se před zrcadlem, a ne, jak sedí nad stolem a řeší jednu matematickou rovnici za druhou.

Ano, jsou to všechny ty vtipy typu „není moc hezká, taky studuje matfyz“ nebo rčení typu „není hezká, bude určitě milá (hodná, chytrá...)“. Tady funguje podobný model jako u předešlého případu. Náš mozek zatížený obecnými konvencemi (leckdy předávanými z generace na generaci) si prostě neumí představit uznávanou vědkyni s mírami a vzezřením modelky.

„Ženská krása bývá bohužel spojována s nedostatkem inteligence, často je tomu ale naopak. Právě krásné ženy mají někdy pocit, že je pro ně příjemný vzhled nevýhodou, proto na sobě tvrdě makají a jsou na sebe extrémně přísné,“ tvrdí Lenka Černá.

Nejspíš jste to už někdy od nějakého muže také slyšela. Tady je ale pánům potřeba dát alespoň částečně za pravdu. Menstruace, respektive období před ní je spojeno s velkými hormonálními výkyvy, které si s ženskou psychikou umí pohrát. Říká se tomu premenstruační syndrom a ve větší či menší míře jím trpí až 80 procent žen. Mezi psychické příznaky patří právě výkyvy nálad, podrážděnost, výbuchy hněvu, plačtivost, nesoustředěnost a podobně.

Každá žena ale reaguje jinak, některá doslova trpí třeba i týden dva před menstruací, jiná si na sobě změn sotva stihne všimnout, protože během jednoho dne odezní.

A co vy? Jaké pořekadlo na adresu žen slýcháte?