Bio rady do zahrady

Mnohé rostliny, které na své zahrádce nevidíte rády, mohou být vašim záhonkům ku prospěchu. Skromná přeslička, která některé druhy půdy zapleveluje, je výborný pomocník proti houbovým chorobám a plísním. Obsahuje totiž spoustu kyseliny křemičité, která posiluje růst rostlin. Právě teď má největší sílu, tak můžete zkusit místo koupených postřiků vytvořit vlastní, přesličkový. Natrháte si 100 g čerstvé přesličkové nati bez kořínků. 24 hodin ji necháte louhovat v litru vody a potom nať i s vodou půl hodiny provaříte. Vychladlý koncentrát přecedíte a doplníte vodou asi 1:4. Takto připraveným roztokem naplníte ostřikovač nebo nanášíte na listy růží, vinné révy a ovocných dřevin, kde se choroby objevují. (Přesličkový čaj působí zase blahodárně na posílení srdce.)

Vaše úhledné, opečované řádky brambor jsou náhle plné škodlivého žlutočerného broučka, až vám oči zaslzí? Zkuste si připravit postřik z bazalky, i když už při jeho přípravě voní tak aromaticky, že by ho člověk nejraději sám vypil. 250 g sušené bazalkové nati zalijete litrem alkoholu (40%) a necháte dva dny odstát v pokojové teplotě. Občas protřepete, přefiltrujete a přidáte do něj 10 ml tekutého mýdla. Tuto esenci zředíte asi deseti litry vody, nejlépe dešťovky, a postřik po pár dnech opakujete.

Jeden zkušený zahradník zase zodpovědně suší lógr po vypití kávy, prosévá ho a posypává jím půdu kolem brambořiště. Kávová sedlina navíc neodolatelně vábí žížaly, což je dobrá zpráva pro rybáře.

Mšice jsou malé červené potvůrky, které ničí listí především ovocných dřevin, ale nejen jich. Celkem jednoduchý přírodní roztok na postřik proti nim vytvoříte z 25 stroužků česneku, které nasekáte a spaříte litrem vroucí vody. Ještě čtvrt hodiny ho necháte pod pokličkou spařit, přecedíte a takto neředěný jej používáte na napadené listy. Fakt je, že to příliš nevoní, ale naštěstí nejen vám - i většině hmyzu.

Růžím nesmírně prospívá a chrání je, když v jejich blízkosti vysázíte česnek. Na mšice můžete použít i méně páchnoucí prostředek - kopřivový výluh. Asi kilo čerstvé, nasekané kopřivy zalijete 10 litry vody a necháte 24 hodin louhovat v takové nádobě, aby nekvasil. Přecedíte a nanesete na napadené rostliny.

Z kopřivy dělaly naše babičky i jíchu, kterou používaly na hnojení. Připravuje se stejným postupem jako další kvalitní organické hnojivo z kostivalu. Ten obsahuje draslík, vápník, železo a mangan v takovém množství, že se kostivalová mast používá i na doléčení zlomenin. Na zálivku pokojových rostlin a zeleniny, potřebujete 8litrovou nádobu. Naplníte ji listy kostivalu (kopřivy) a zalijete půl litrem vody tak, aby neplavaly - tedy zatížit kameny a uzavřít. Moc totiž nevoní, jako ostatně většina hnojiv. Na teplém místě (ne na slunci) se asi po čtyřech týdnech hnijícím procesem vytvoří tmavá tekutina - zákvas. Ten přecedíte přes gázu a na hnojení používáte naředěné litr vody - 25 ml zákvasu.

Hrášek a keříčkové fazole mají v sobě tolik užitečných látek, že je po sklizni nevyhazujeme na kompost, ale celé rostlinky zaryjeme do záhonku. Před další setbou na záhon můžeme rozhrabat i posekanou trávu. Ta dělá dobře i jako podestýlka stromečkům, ale až v polovině léta, aby pod ní nenašli úkryt slimáci.

Vyčerpali jsme jen zlomek toho, s čím můžete na zahradě čarovat. Jednoduše dříve, než se vrhnete do likvidace plevelu, určitě se podívejte do některé chytré knížky nebo časopisu, abyste zbytečně nevyhazovaly hotový bio klenot.