Článek
Rajčata aktuálně dozrávají a dělají svým pěstitelům radost. Je ale třeba stále pamatovat na to, že jde o docela choulostivou rostlinu, hlavně co se rizika vzniku plísně týče. Stačí pár deštivých dnů a chladnějších nocí a plíseň bramborová, která je napadá, se může rozšířit. Mnohdy se to stane nepozorovaně a objevíte ji až ve chvíli, kdy už napadne i plody, což je už poměrně pozdě. Jak ji odhalit dřív, včas na záchranu?
Jak odhalit plíseň na rajčatech včas?
Plíseň na rajčatech se začne projevovat nenápadně. Nejdřív to jsou jen málo nápadné šedozelené skvrny, které vypadají jako mapy po zaschlé vodě. Když se ale podíváte na spodní stranu listů, může mít jemně bělavý povlak. Rostlina k tomu začne vypadat nenápadně a povadle, i když má dost vláhy.
Postupně, jak se plíseň šíří, vytvoří se i na plodech hnědé skvrny, které se zvětšují, až listy uschnou a nasazené plody se začnou svrašťovat a už nedozrají.
Od prvních příznaků k rozšíření na celou rostlinu ale mohou uběhnout třeba jen dva dny, proto je v deštivějším období třeba kontrolovat záhony s rajčaty pravidelně. Největší riziko je při střídání deště a horkých dní; také nahrává, když rajčata necháte bujně a hustě rozrůst a nezastřihujete listy nebo zaléváte i na listy. Není dobré ani to, když rajčata pěstujete blízko brambor.
Než plíseň na rajčatech napadne plody, věnujte pozornost listůmFoto: Shutterstock.com
Jak zamezit šíření plísně?
Pokud na listech objevíte bělavý povlak, měli byste je ihned odstřihnout a odnést ze zahrady – nebo hodit do popelnice na směsný odpad. Nikdy takto napadené části rostliny ani plody nenechávejte ležet vedle záhonu nebo na něm, aby se spory plísní nemohly šířit.
V době, kdy víc prší, dbejte na to, aby mezi rajčaty proudilo co nejvíc vzduchu. Měli byste je pečlivě vyvazovat a odstraňovat spodní listy a zbytečné odnože. Pomáhá také to, když je ochráníte před deštěm. Stačí nad ně natáhnout plachtu nebo udělat provizorní přístřešek.
Co použít na plíseň?
Když už se plíseň objeví, můžete jako první pomoc, v počátečním stádiu napadení rostliny, použít fungicidy. Některé přípravky na listech vytvoří ochranný film, některé proniknou do nich a působí zevnitř. Ovšem vždy je zásadní, abyste postřik aplikovali včas, tedy při prvních skvrnách, ne až ve chvíli, kdy je rostlina z poloviny napadená.
Jestliže se vyhýbáte chemii, můžete sáhnout po přírodních alternativách, což je například postřik z jedlé sody (lze použít i prášek do pečiva, cca dvě lžičky rozmícháte spolu se lžičkou oleje v litru vody, necháte odstát a aplikujete), který mění pH na listech. Použít můžete i mléčný postřik, který vytvoří na listech ochranný film – připravíte ho smícháním vody a jakéhokoli mléka v poměru 60:40 a aplikujete ho jen na vrchní stranu listů.
Pomáhá i výluh z přesliček, který zvyšuje odolnost rostliny, protože zlepšuje jejich zdraví. Mírně fungicidně pak působí výluh z česneku. Vyrobíte je tak, že buď pár stroužků česneku nebo dvě hrsti nasekané přesličky přelijete zhruba litrem vroucí vody a necháte louhovat přes noc (voda na česnek může být studená). Pak dáte do rozprašovače a použijete. Nevýhodou přírodních metod je to, že se musí opakovat častěji, ideálně po každém dešti.
Prevence, která zabrání plísni na rajčatech
Nejlepší pro rajčata samozřejmě je, pokud se na nich plíseň vůbec neobjeví. Lze toho docílit jejich pěstováním pod stříškou, aby na ně nepršelo, tedy třeba i ve skleníku. Je také třeba je vysazovat tak daleko od sebe, aby mezi nimi proudil vzduch. Musíte je také pořádně vyvazovat a odstraňovat přebytečné listy. Jestliže rajčata zaléváte, pak to dělejte ráno, protože přes den oschnou. Nezalévejte nikdy na listy.
Tato opatření stoprocentně nezabrání tomu, že se plíseň objeví, ale riziko výrazně sníží.
