Článek
S příchodem podzimu nastává čas připravit zahradu na zimu. Zatímco některé rostliny potřebují ochranu před mrazem, jiné si s chladným počasím poradí samy. Při zazimování trvalek je důležité zohlednit potřeby jednotlivých druhů a nepřehánět to se stříháním ani zakrýváním. Příliš silná vrstva mulče, mokré listí nebo nevhodný krycí materiál mohou zadržovat vlhkost a způsobit zahnívání kořenů i kořenového krčku.
Co vadí trvalkám víc než mráz
Většina běžných mrazuvzdorných trvalek si s českou zimou poradí dobře. Větší problém může představovat dlouhodobé přemokření, zvlášť při střídání mrazů a oblev. V půdě nasycené vodou mají kořeny nedostatek kyslíku a snadněji podléhají hnilobě.
Situaci zhoršuje mokré slehlé listí, pod kterým se drží vlhkost. Pozor si dejte hlavně na těžkých jílovitých půdách, kde voda pomalu odtéká. Citlivější druhy potřebují především propustnou zeminu.
Tip: Trvalky vysazené teprve na podzim ještě nemusejí být dostatečně zakořeněné. Zvláštní pozornost věnujte druhům s nižší mrazuvzdorností a ověřte si, zda potřebují dodatečnou ochranu podle konkrétních podmínek na zahradě.
Podzimní řez trvalek není povinnost
Častou podzimní chybou je ostříhání všech trvalek až u země. Ne každé rostlině takový zásah prospívá. Některé druhy si ponechávají listy i přes zimu, jiné mají přízemní růžice, které je potřeba zachovat.
Které trvalky nestříhat? Mezi stálezelené nebo částečně stálezelené trvalky patří dlužicha americká, bergenie srdčitá nebo kakost oddenkatý. Na podzim jim stačí odstranit poškozené listy, větší úklid nechte na jaro.
U druhů, které na zimu zatahují (shodí listy), například u třapatkovky nachové, můžete suché stonky odstřihnout. Pokud je ale ponecháte, semena poslouží ptákům jako potrava a květenství budou záhon zdobit i v zimě.
Pokud třapatkovky po odkvětu neostříháte, budou zahradu zdobit po celou zimuFoto: Shutterstock.com
Jak ochránit trvalky před zimou
Při zazimování záleží nejen na tom, čím rostliny zakryjete, ale také jak silnou vrstvu použijete. Nevhodné jsou neprodyšné fólie, mokré slehlé listí nebo silná vrstva mulče přímo u kořenového krčku. Pod takovým krytem se drží vlhkost a rostliny mohou zahnívat.
- Osvědčenou ochranou je smrkové nebo jedlové chvojí. Propouští vzduch, chrání před výkyvy teplot a omezuje působení zimního slunce.
- Použít můžete i suché dubové listí, které se rozkládá pomaleji, nesmí však vytvořit silnou slehlou vrstvu.
- U druhů citlivých na vlhkost, jako jsou levandule, šalvěj nebo rozchodníky, odhrňte mulč od kořenového krčku, aby se kolem něj nedržela voda.
- Důležitá je také propustná půda s příměsí štěrku.
Tip: Citlivější stálezelené rostliny vysazené na slunných místech mohou trpět zimním vysycháním. Pomůže jim stanoviště chráněné před ostrým sluncem a vysušujícím větrem.
Přezimování trvalek v nádobách
Zvláštní pozornost potřebují trvalky v květináčích. Jejich kořeny jsou vystavené mrazu ze všech stran a zemina promrzá rychleji než na záhonu. Problémem bývá i voda hromadící se kvůli ucpaným odtokovým otvorům.
Květináče postavte na nožky nebo laťky, aby voda mohla odtékat. Nádoby obalte jutovinou nebo bublinkovou fólií, nikoliv však samotné rostliny. Přesuňte je ke zdi domu, kde budou chráněné před větrem a nadměrnými srážkami. Během bezmrazých dnů nezapomeňte na mírnou zálivku, zejména u stálezelených druhů.
