Zahrada trpí vedrem a suchem? 10 chyb, které možná děláte také!

Léto je rok od roku teplejší a mnohdy i velmi suché, a to někdy už od května. Zahrady dostávají zabrat, trávníky mění barvu na žlutou, voda bleskem mizí ze sudů a rostliny se snaží přežít podmínky, které dřív byly velkou výjimkou. Není tedy čas na přehmaty, které by tohle všechno ještě zhoršovaly. Toto je deset nejčastějších zahradnických chyb v létě. Neděláte je také?

Je vám líto zahrady spalované sluncem, takže do ní vyrážíte s konvičkou i několikrát denně? Chyba! Krátké a málo vydatné zálivky skončí jen na povrchu a ke kořenům se nedostanou. Správné je zalévat vždy opravdu vydatně: v běžném létě jednou za dva dny, v horkém i každý den. Ideální doba na zálivku je brzy ráno, když není půda ještě rozpálená, nebo večer, když slunce už nepálí.

Nízký sestřih trávníku je ve vedrech jedna z nejčastějších chyb, protože právě kvůli tomu se tráva rychle spálí, zežloutne a vyschne. Letní sestřih by měl být vysoký nejméně 6–8 centimetrů, což půdu trochu zastíní a podrží vlhkost. Při opravdu suchém počasí trávu nesekejte vůbec, naopak ji zalévejte. >>> Trávník v létě: Jak správně sekat, zalévat a hnojit

Máte pocit, že rostliny trpí, a chcete jim to vynahradit na větší dávce výživy? Nedělejte to. Hnojivo může v horku popálit kořeny, takže jestli je opravdu potřeba, přidávejte ho jen zlehka a užívejte přitom raději přírodní hnojiva vhodná pro letní dobu.

Letní vedra nejsou ideální čas na radikální zásahy. Zastřihávání oslabených nebo oschlých částí sice vypadá jako dobrý nápad, ale rostlinu to stresuje. Pokud je to opravdu nutné, udělejte to opatrně a vždy ráno. S větším řezem počkejte na chladnější dny.

Sázet v horku je risk, protože je půda rozpálená: kořeny se pak mohou špatně ujmout a rostliny vadnou. Pokud chcete něco vysadit, pak jedině brzy ráno. Rostliny nechejte řádně napít vody a vodu dejte i do výsadbové jámy nebo důlku. Po zasazení důkladně zalijte a dejte kolem mulč. Ve dnech, kdy slunce spaluje, chraňte nově vysazené rostliny textilií.

Nedostatečně větraný skleník se může změnit na rozpálenou pec, kde se rostliny doslova vaří. Ráno otevřete okna i dveře, použijte stínicí rohože a do skleníku umístěte nádoby s vodou, které zvlhčí vzduch. Rostliny ve skleníku zalévejte ke kořenům.

Dešťová voda v sudu, který stojí na plném slunci, se může zahřát až k teplotě, která rostlinu poškodí, tedy přes 35 °C. Proto se vyplatí sudy buď postavit do stínu, nebo obalit třeba jutou. Vodu můžete ochladit přidáním kohoutkové nebo studniční (tu naopak před zaléváním nechejte trochu odstát a ohřát, pokud jí zaléváte).

Holá půda se přehřívá a rychle vysychá. Správně položený mulč udrží vlhkost, ochrání kořeny a zpomalí růst plevelů. V létě je to jedna z nejúčinnějších ochran proti vedru.

Truhlíky a květináče vystavené slunci rychle vysychají, proto se je mnozí snaží maximálně zalít. Ovšem pozor, přemokřený substrát nebo voda stojící v květináči se ohřejí a v podstatě uvaří či zadusí jemné kořínky. Rostliny pak vadnou a vypadají, že nemají dost vody, takže je to začarovaný kruh… Květináče zalévejte také důkladně, ale méně často a přebytečnou vodu nechejte odtéct. Proto pozor i na samozavlažovací květináče!

Mnoho rostlin zvládne vedro lépe, když jim dopřejete alespoň dočasný stín. Pomůže staré prostěradlo, stínicí tkanina nebo i slunečník.

Velký přehled přírodních hnojiv. Jak v létě co nejlépe podpoříte květiny, rajčata i další zeleninu