Hlavní obsah

Češky, které dobyly svět. Na tyhle dámy bychom měli být hrdí

Foto: Profimedia.cz

Nejsou to super modelky, které by svět obdivoval kvůli dokonalým křivkám či úsměvu. Tyhle Češky uchvátily svět svou inteligencí, schopnostmi, odvahou, nevídaným talentem. A rozhodně bychom na ně měli být pyšní.

Článek

Jsme malá, a mohlo by se zdát, že nijak významná země ve středu Evropy. Přesto ale máme světu co nabídnout. Koneckonců, jména jako Jaromír Jágr, Eva Herzigová či Miloš Forman znají všude. A stejně tak celý svět nadšeně používá kontaktní čočky, čaj si sladí kostkou cukru a díky hromosvodu se nebojí bouřek – ano, to všechno jsou české vynálezy.

Ale pozor, české ženy, to je víc než jen modelky se super křivkami. Tyhle Češky získaly světový věhlas z jiných důvodů. Nezapomínejme na ně a buďme na ně hrdí!

Milada Horáková (†48)

Foto: Profimedia.cz

Jedna z nejodvážnějších Češek, právnička, politička, bojovnice za práva žen, žena se silným sociálním cítěním. Za druhé světové války spolupracovala s odbojem, byla tvrdě vyslýchána gestapem. Dva roky byla zavřená na Pankráci a po atentátu na Heydricha skončila v Terezíně. Se stejnou vervou se pak pustila i do boje proti komunistickému režimu. Za to byla nakonec popravena oběšením, její život vyhasl 27. června 1950. Ani v posledních chvílích neztratila důstojnost. Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát, napsala v dopise pár hodin před smrtí

Ema Destinnová (†51)

Foto: Profimedia.cz

Ema Destinnová byla celkově umělecky nadaná (malovala, hrála na housle, psala), ale její největší talent byl operní zpěv. Ovace za něj sklízela na divadelních scénách v Berlíně, ve Vídni, v Londýně a dobyla i Metropolitní operu v New Yorku, kde zpívala po boku slavného Enrica Carusa (†48). Zemřela v roce 1930. Během operace očí pravděpodobně prodělala mozkovou mrtvici a v nemocnici už jí nedokázali pomoci

Dana Zátopková (97)

Foto: Profimedia.cz

Začalo to házenou, v níž byla Dana Zátopková (tehdy ještě Ingrová) dobrá, ale když na gymnáziu objevila atletiku, šlo všechno stranou. Stala se jejím životem. V tom profesním byl jejím osudem oštěp, v soukromém pak vytrvalostní běžec Emil Zátopek (†78), kterého si v roce 1948 vzala (mimochodem narodili se ve stejný den i rok). Vrcholem jejich životů byl nejspíš rok 1952 a olympijské hry v Helsinkách. Zátopková tehdy získala zlato za hod oštěpem, kdy překonala hranici 50 metrů, a ve stejný den získal zlatou medaili i její manžel za běh na pět kilometrů. Výčet dalších úspěchů Dany Zátopkové by byl dlouhý

Věra Čáslavská (†74)

Foto: Profimedia.cz

Stejně velký sportovní talent, jen jiná disciplína. Kolik zlatých medailí (včetně mnoha olympijských) získala, snad ani nelze spočítat. Věra Čáslavská ale nebyla jen sportovkyně, obdiv si zaslouží i za společenské postoje. Byla jednou z osobností Pražského jara, proto byla také vyslýchána Státní bezpečností. Odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a výsledkem byly problémy se sháněním práce. Oddechla si až po roce 1989, kdy se aktivně zapojila do politického dění a stala se poradkyní a asistentkou prezidenta Václava Havla (†75)

Dana Drábová (58)

Foto: Profimedia.cz

Nejen že boří předsudky o tom, že fyzika (natož pak ta jaderná) není pro holky, Dana Drábová v tomto ohledu strčila do kapsy i řadu mužů. Byla ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany, od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a v letech 2006 až 2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů. Zkrátka ve světě jaderné fyziky opravdu něco znamená. Ale v čem je její opravdové kouzlo? O jaderné fyzice dokáže mluvit zábavně, neschovává se za odborné výrazy, mluví srozumitelně. Čestný doktorát za propagaci vědy si rozhodně zaslouží

Daria Klimentová (48)

Foto: Profimedia.cz

O kariéře baletky sní kdejaká holčička. Daria Klimentová si ale tenhle sen prožila na vlastní kůži. V drobném těle dřímá neuvěřitelná síla, vytrvalost a odhodlanost. Jinak by nikdy nezískala angažmá primabaleríny na mnoha světových baletních scénách. Tančila nejen v pražském Národním divadle, ale například i ve Skotském baletu, v baletním souboru v Kapském Městě a byla dokonce i první sólistkou Anglického národního baletu. Daria Klimentová dělá Česku skvělou reklamu

Olga Hrubá (92)

Foto: Profimedia.cz

V roce 1949 s manželem z politických důvodů emigrovala do USA, ale osud její rodné země Olgu Hrubou zajímat nepřestal. Informovala svět o komunistických zvěrstvech a pomáhala těm, kteří byli režimem perzekvováni. Vedla například kampaň za záchranu Milady Horákové, několikrát svědčila v Kongresu Spojených států amerických, opakovaně světu sdělovala, jak jsou v komunistických zemích pošlapávána lidská práva a pomáhala i Václavu Havlovi po podpisu charty 77. Její aktivity ocenil i americký prezident Ronald Reagan, který jí v roce 1988 udělil vyznamenání za celoživotní zásluhy o lidská práva

Eliška Hašková-Coolidge (78)

Foto: Profimedia.cz

S Eliškou Haškovou-Coolidge se život zpočátku moc nemazlil. Když jí bylo sedm let, její otec odjel pracovně do USA, ale protože moc v Československu převzali komunisté, byl nucen tam zůstat. O rok později tehdy osmiletou Elišku, jejího tříletého bratra a maminku vyhnali z jejich vily v Bubenči, a tak emigrovali i oni. Nešlo to ale snadno, přes Šumavu se dostali do Německa a pak do Francie. Až v roce 1950 se Eliška dostala ke svému otci do USA. Amerika se jí stala zemí zaslíbenou. Vystudovala tam diplomacii a rovnou zamířila do Bílého domu, kde založila Kancelář prezidentských zpráv a starala se o styk s veřejností. Stála po boku celkem pěti amerických prezidentů. Na konci 90. let se ale vrátila do rodné země a pořádá tu kurzy etikety

Inspirativních žen je hodně. A tohle jsou nejlepší filmová zpracování jejich životních příběhů. 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama