Hlavní obsah

Co mu odpustit a co už ne?

Foto: Thinkstock

Něco se prostě odpustit nemáFoto: Thinkstock

Nevěra, lež, násilí... Na co z toho se dá v partnerském vztahu zapomenout? Váháte-li, jestli svému chlapovi odpustit jeho „úlety“, nejdřív si zhodnoťte, jestli vám za to vůbec stojí!

Článek

Kamarádku Natálii po devíti letech vztahu opustil partner. Našel si jinou, a to na firemním školení. Natálie se snažila brát to sportovně, jenže pak jí bývalý oznámil, že s novou přítelkyní po měsíční známosti čeká rodinu. To pro ni byla rána, protože ona o miminko usilovala nejméně dva roky, jenže zdravotní problémy stály proti ní. Měla vztek, který jí ale nevydržel dlouho.

„Mirek tuhle přišel, že prý by se chtěl usmířit, a dával mi tak nějak najevo, že má zájem nechat si u mne otevřená vrátka. Asi kdyby to s ,ní' nevyšlo,“ popisuje události posledních dní. „Nejdřív jsem ho poslala do háje, ale pak se mi to rozleželo v hlavě. Řekla jsem si, že by mi ani nevadilo starat se o to dítě, když by jeho matka nemohla. A kývla jsem na nápad, že za mnou bývalý může přijít, kdykoliv se mu zachce. A s čímkoliv. Odpustila jsem mu – všechno,“ tichým hlasem dodává Natálie.

Tahle žena si za svým rozhodnutím stojí a považuje ho za normální. Jiná by v žádném případě nedokázala zapomenout na staré křivdy a udělat tlustou čáru za bolavou minulostí – neodpustila by ani za nic. A to je právě to! Kdo ví, co by se odpouštět mělo, a co zásadně ne?

Šlápnul vedle? Tak ať se bojí!

Podle mých zkušeností, mého osobního názoru a toho, co o vztazích vím, myslím, že odpouštět by se nemělo vůbec nic,“ domnívá se Olga Kučerová, psychoterapeutka z portálu tamarapolanski.cz. A objasňuje, jaké pro tohle tvrzení má důvody. „Má-li být ve vztahu rovnováha, tak žádné odpuštění nepomůže. Spíš bychom měli nechat protějšku pocítit podobné věci, třeba nejistotu, strach, obavu a podobně. A potom komunikovat, co změnit, jak dál, jak jinak.“

Foto: Thinkstock

Záleží na každém, co je ochoten akceptovatFoto: Thinkstock

Bolest rozhodne

Podle psychoterapeutky ale vždy záleží na okolnostech a bolesti, kterou v nás ta či ona situace vyvolala. „Důležité je, zda chceme ve vztahu pokračovat, je-li naše zranění vůbec možné nějak zahojit, abychom mohli v životě jít dál. Někoho dostane na kolena nevěra, někoho podvod v informacích, dalšího lhaní nebo opětovné dávání přednosti rodičům, práci nebo koníčkům,“ popisuje Kučerová. Zároveň apeluje na to, že každý máme jiný práh bolestivosti a citlivosti a právě ten rozhodne o tom, co uneseme a co už ne.

A prevence, abychom se zklamání vyvarovali? „Je důležité se podívat, proč se nám to stalo, zda na situaci máme nějaký podíl a co můžeme změnit v sobě, abychom se do ní příště nedostali,“ dodává psychoterapeutka.

Všeobecně ale existují měřítka, jakýsi „mustr“, který poukazuje na situace, se kterými si není radno zahrávat, a odpouštět by se tudíž neměly, protože napadají lidskou důstojnost a snižují morální hodnoty. Které to jsou?

10 chyb, které už nikdy nedělejte

1. Slepá odevzdanost: Ano, drahý, jistě, drahý. Udělám, zařídím, změním se… Ne! Pokud vás nemá rád takovou, jaká jste, tak ať jde k šípku.

2. Nesnesitelnost bytí: Nechtějte navazovat vztahy jenom proto, že jste sama! Zoufalé hledání a neúspěchy vedou ke snižování požadavků. Nejdřív se naučte žít sama se sebou.

3: Braní všeho, co je k mání: Dřív jste chtěla chytrého a zásadového, ale chlapi nějak nejsou, došli, takže trhlý Alois z JZD najednou stačí. Taky ne! Když už máte nějaké (normální) požadavky, tak se jich držte.

4. Chronické výmluvy: „Vadí mi, že je každý den opilý. Nenávidím, když mě uhodí. Ale přesto není tak špatný a já ho mám ráda.“ Opravdu si myslíte, že takhle budete šťastná? Přestaňte muže obhajovat a spíš si vy dejte život do pořádku.

5. Touha ho změnit: Jsme takoví, jací jsme. Možná partnerovi pomůžete k tomu, aby se odnaučil kouřit, ale zlozvyk není povaha. Ani dítě, ani svatba ho nepředělá, pokud je chronický lhář, sukničkář nebo násilník.

6. Plané naděje: „Až nebude mít takovou náročnou práci, bude všechno jinak.“ Nebo: „Kdyby se teď usmířil s rodiči, určitě by se náš vztah změnil. Teď s ním není k vydržení.“ Takže, nejdřív mu dáte svoje srdce, a pak si ho necháte rozcupovat neustálými ústupky vůči vašemu vztahu? A co pro něj udělal on?

7. Přistoupení na sexuální vztah: Když chcete od vztahu víc než jen horký dech v polštářích, ale on už týdny předtím otevřeně prohlásil, že se vázat nechce, avšak sex neodmítne, jeho názor se pravděpodobně nezmění. Nedoufejte a nemilujte ho tajně, budete nešťastná. Není připravený na vztah, tak si najděte jiného!

8. Příliš brzy na sex: Ano, jsou lidé, kteří se spolu o prvním rande vyspí, a potom navážou partnerský vztah, ale kolik takových je? Sex při prvním setkání není dobrý základ pro stabilní partnerství.

9. Smíření s osudem: Uhodil vás nebo vaše děti? S největší pravděpodobností to udělá znovu. Opravdu na to chcete čekat? Vážně to vydržíte jenom proto, že toužíte po nějakých jistotách? Psychické a fyzické týrání domů nebrat!

10. Beznadějné šance:Chodíte s ním jen tak, aby se neřeklo? Není nikterak zajímavý ani charismatický, dokonce jste se dozvěděla, že stále spí se svojí bývalkou? Najděte v sobě sílu takový vztah ukončit. A propříště si ušetřete starosti a na pokusy ho ponechte jiné.

Co omyl, to zkušenost

Spousta situací se dá omluvit, unést a odpustit, nicméně člověk by měl setrvávat v takovém vztahu, ve kterém se necítí špatně a o němž předpokládá, že má potenciál. Avšak nikdy nikdo nemůže dopředu zaručit, že původně harmonický vztah „vyjde“. Pokazit se může vždycky všechno. A co pak? Upéct dotyčnému dort na rozloučenou, zamávat mu, nadechnout se a začít další, novou etapu života. Bez omylů bychom totiž byli dokonalí. A to je stejně nuda, ne?

Načítám