Článek
Lenčina cesta k velikosti 52 začala už na střední škole. „U nás se jedlo hodně a vydatně,“ popisuje. Hlavní slovo měla babička a její moravské recepty. Tehdy ale problémy s váhou neměla. „Přišla jsem ze školy, odhodila tašku a do večera lítala venku. Až na střední škole jsem se musela začít učit, tedy sedět. Začala jsem zajídat stres, ale i umocňovat si jídlem chvíle klidu… A kila šla nahoru,“ vypráví pětačtyřicetiletá Lenka Kaprhálová.
Byla jsem vždycky silnější
„Nikdy jsem ale neměla žádnou negativní reakci okolí. Můj manžel neměl s mojí postavou problém,“ říká. Tyhle úvahy přišly až po druhém těhotenství, kdy přibrala na skoro sto kilo. „Funěla jsem do schodů, nemohla jsem pořádně chodit a cítila jsem se špatně. Hubnutí mi ale moc nešlo,“ vzpomíná.
Hubnutí začalo pravidelným pohybem, hlavně chůzí s holemiFoto: archiv čtenářky
Lenka začala chodit do kurzů hubnutí, sháněla diety, cvičení. Postupně zjišťovala, že počítat kalorie a hlídat cukry nestačí. „Pracovala jsem v bance a můj život byl samý stres. Čím víc bylo nervů, tím vyšší číslo bylo na váze. Skončilo to tím, že mne ve čtyřiceti letech odvezla rychlá rovnou do nemocnice. Lékař mi velmi důrazně řekl, že tímhle tempem se vysokého věku nedožiju. Ale já musela, na mém příjmu závisela i rodina, školy dětí, bydlení,“ vypráví Lenka o chvíli, kdy se rozhodla pro změnu.
Lenka v době zhruba před dvěma lety ve své milované PařížiFoto: archiv čtenářky
Udělala jsem totální změnu
Neodradilo ji ani to, že po čtyřicítce už to mnozí s hubnutím vzdávají. Začala hledat metody, které zaberou. Absolvovala kurzy pro výživové poradce a postupně objevovala, jak závažným faktorem je pro nadváhu stres a hormony. „Stres je častým důvodem, proč lidé tloustnou a mají problém zhubnout. I s tímto vědomím jsem udělala další zásadní krok. Práci v bance jsem opustila a stala se výživovým poradcem – i se svými kily navíc. Můj syn říkal, že jsem nejtlustší poradce v Evropě,“ směje se Lenka.
Zářivé barvy a vysoké podpatky – všechno, po čem Lenka toužilaFoto: Jakub Jurdič
Nejen proto, že chtěla jít svým klientům příkladem, začala postupně měnit svůj životní styl. „Chtěla jsem si potvrdit, že to opravdu ovládám. Nezaměřila jsem se ale na kila. Nechtěla jsem se stresovat tím, že váha stagnuje. Nejzásadnější bylo zbavit se nervů a začít se pravidelně hýbat.“
Díky žměně životního stylu vyměnila šatník – zhubla o sedm velikostí!Foto: Jakub Jurdič
Nový jídelníček
Lenka změnila jídelníček – tedy hlavně poměr živin. „Každé jídlo má jak sacharidovou složku, tak i bílkovinnou a tukovou. Sacharidy jsem volila hlavně z přírodních zdrojů, méně zpracované potravinářským průmyslem – raději bulgur než těstoviny, raději brambory než knedlíky či gnocchi – minimum výrobků z mouky, a když už, tak pouze ráno. Později odpoledne jsem volila hlavně bílkoviny a zeleninu. To vyhovuje prostředí hormonů odpovědných za hubnutí ve spánku," vysvětluje.
Bez pohybu to nepůjde
„S hubnutím je to stejné, jako když dáte kus sádla na studenou pánvičku – nerozehřeje se. Až když pod pánví zatopíte, tedy začnete se hýbat, tuk se rozpustí a zmizí,“ vysvětluje.
Tohle je zcela nová a hlavně spokojená LenkaFoto: Jakub Jurdič
Hubnutí se dařilo a během roku změnila Lenka velikost oblečení z 52 až na 38–40. „Jako skoro stokilová paní jsem toužila po oblečení ve stylu pařížské elegance, a hlavně po vysokých podpatcích. Vysnila jsem si červené lodičky, ve kterých jsem jako ,těžká váha' chodit nemohla. No a vidíte, dnes je nosím,“ směje se Lenka.
Jak bojujete se svou váhou vy?
