Pátá, šestá a sedmá. Vyznáte se v nemocech bez názvů? Typická je horečka a vyrážka

Téměř každé dítě si během svého vývoje pravděpodobně projde řadou infekcí a viróz spojených s horečkou, nevolností či vyrážkou. Pátá, šestá a sedmá nemoc patří mezi velmi častá onemocnění, jejichž názvy sice znějí podobně a rodiče si je často pletou, ve skutečnosti ale označují různé choroby s odlišnými příznaky i průběhem.

Pátá nemoc zpravidla začíná nenápadně, převážně únavou, zvýšenou teplotou, rýmou, bolestí hlavy nebo v krku. Po několika dnech se většinou objeví nápadně červené tváře, jako by dítě dostalo facku (příznak zfackované tváře). Následně se může vyrážka rozšířit na trup a končetiny, kde mívá jakoby krajkovitý vzhled.

„Šestá nemoc postihuje hlavně kojence a batolata. Typická je náhlá vysoká horečka, která většinou trvá tři až pět dnů. Teprve po jejím rychlém poklesu se objeví drobná růžová vyrážka, nejprve na trupu a následně na krku a končetinách. Dítě přitom často působí lépe, než by výše horečky napovídala,“ popisuje Štěpán Semrád, dětský lékař z MediClinic.

U sedmé nemoci, označované též jako syndrom ruka–noha–ústa, obvykle předcházejí výsevu vyrážky horečka, bolest v krku, nechutenství a velká únava. Poté vznikají velmi bolestivé puchýřky nebo afty v ústech a pupínky či puchýřky na dlaních a chodidlech, někdy také na hýždích a v tříslech. Samotný vzhled vyrážky však k bezpečné diagnóze vždy nestačí. Toto onemocnění způsobují enteroviry a s pátou ani šestou nemocí nemá společného původce.

„Pediatra bych doporučil kontaktovat při vysoké nebo déletrvající horečce, výrazné spavosti, zhoršování celkového stavu, potížích s dýcháním, silné bolesti hlavy, opakovaném zvracení nebo při vyrážce, která po zatlačení nebledne. U sedmé nemoci je rizikem nedostatek tekutin, protože dítě kvůli bolestivým projevům v ústech odmítá pít. Varováním je suchá sliznice, pláč bez slz nebo výrazně méně močení,“ uvádí Štěpán Semrád.

Rychlou pomoc vyžadují také nebezpečné febrilní křeče při horečce, které se mohou objevit zejména u šesté nemoci. Konzultace s pediatrem je vhodná rovněž u kojenců, dětí s poruchou imunity či onemocněním krve. Při výskytu páté nemoci v rodině by měla svého lékaře kontaktovat rovněž těhotná žena, protože virus může ve vzácných případech ohrozit plod.

Léčba je především podpůrná. Na žádnou z těchto nemocí se běžně nepodávají dětem antibiotika, protože jsou virového původu. Léčení tedy spočívá především v klidu, dostatečném příjmu tekutin a případném podání paracetamolu nebo ibuprofenu v dávce, která odpovídá věku a hmotnosti malého pacienta. U sedmé nemoci pomáhají chladné nápoje a měkká, nedráždivá strava – kyselé, slané a kořeněné potraviny mohou zhoršit bolest v ústech.

U páté nemoci je dítě nejvíce infekční ještě před vznikem typické vyrážky a po jejím objevení už zpravidla ostatní nenakazí. U šesté nemoci by mělo zůstat doma především po dobu horečky a vrátit se do kolektivu až tehdy, když je bez teploty a cítí se dobře. Sedmá nemoc se nejvíce šíří v prvních dnech, virus se však může vylučovat stolicí ještě několik týdnů, proto je důležitá důsledná hygiena rukou.

Kolikrát do roka je normální, aby bylo dítě nemocné? Klidně i osmkrát, říká lékařka