Článek
Když mi redaktorka Jana Syslová nabízela téma o varovných signálech těla, které svědčí o tom, že s vaším zdravím není něco v pořádku, okamžitě jsem věděl, že stojí za zpracování. Zároveň mi ale bylo jasné, že dost reálně hrozí, že jako naprostý hypochondr bez mrknutí oka na sobě rozpoznám asi 95 % zmíněných potíží.
Jsem v autodiagnostice už prakticky profík, příznaky vzácných nemocí na sobě dokážu najít do několika minut. Tak třeba před půl rokem jsem četl v časopise o nemoci, která se sice objevuje zpravidla jen mezi prostitutkami a narkomany, ale zato ji provází náhlý úbytek váhy (shodil jsem dvě kila) a píchání na pravém boku v případě, že břicho lehce stlačíte. Byl jsem přesvědčený, že ji mám. Co na tom, že stlačení břicha tak jako tak vyvolá mírný tlak, takže to prostě bolí.
Loni před státnicemi jsem si zase oblékl k obleku sako, které na mně vyloženě viselo. Kolem břicha, přes hrudník, na rukou... Taky to vidíte? Důkaz úbytku váhy, něco se děje. Vysvětlení bylo díky bohu prostší... sako ve skříni nebylo moje.
Naposledy jsem měl konstantně zalehlé uši, asi tři měsíce. I jsem kvůli tomu šel k doktorovi, pak na ORL a nakonec i na speciální diagnostiku nedoslýchavosti. Seděl jsem v kukani a mačkal čudlíky ve chvíli, kdy jsem zaslechl nějaký zvuk. Vše v pořádku. Až po pár týdnech mi došlo, že prostě piju jen moc kávy a že mi uši zalehnou vždy ve chvíli, kdy do sebe dryják kopnu...
Ale abyste mě nepochopili špatně – neberu vážné nemoci na lehkou váhu a myslím si, že je důležité své zdraví pozorovat a včas reagovat, pokud se na těle skutečně něco změní. A s tím vám může pomoci právě náš odpolední článek.
Přeji vám slunečný týden, a hlavně to zdraví!
