Hlavní obsah

Editorial: Zákeřné nemoci? Ovlivní vás už navždycky

Foto: Greta Blumajerová

Jaké povědomí o zákeřných onemocněních máte vy?

Poslední týdny přinesly v mém okolí hned několik negativních událostí, a tak nejsem zrovna naladěná na vtípky. Což moje kolegyně, které jsem si v posledních editorialech brala do úst, určitě ocení :-).

Článek

Na střední škole jsem měla spolužáka. Když mu bylo patnáct, skončil v nemocnici. Dva týdny v bezvědomí, nikdo nevěděl, jestli přežije. Moc si z té doby nepamatuju, ale ten pocit hrůzy z toho, že by někdo, koho skoro denně vídám, mohl zničehonic umřít, si vybavuji. Bylo to zřejmě poprvé, kdy jsem něco podobného cítila.

Divné to bylo i proto, že jsme o nemoci, která ho doslova z hodiny na hodinu sestřelila, do té doby ani neslyšeli. Byl to meningokok typu C. Po dlouhých měsících léčby a rekonvalescence se spolužák vrátil – bez většiny prstů a s dalšími trvalými následky, ale vrátil se. A stal se zřejmě prvním mediálně známým případem, který ilustroval, co tahle nemoc dokáže.

Před pár lety jsem se s nemocí potkala znovu – tentokrát zaútočila na malou dcerku mé kamarádky. Spousta věcí byla zbytečných – z nemocnice je poslali domů s tím, že jde o virózu, když přijela záchranka podruhé, neměli v ní lékaři potřebná antibiotika… Výsledkem byl desetidenní boj o život malé holčičky, desítky operací a narkóz, selhávání orgánů, amputace prstů.

Pochopila jsem z toho jedno: meningokoková sepse není obyčejná nemoc. Je to jedna z nejhorších věcí, která vás může potkat. A tak vždycky, když čtu články o ní nebo o podobně zákeřných chorobách, snažím se zapamatovat si, jak se projevují, čeho si mám všímat a co mám v případě, kdy se s nimi setkám, udělat. Tohle všechno se dozvíte v našem dnešním článku. Já jsem ho četla. A doufám, že si ho i zapamatuju.

Přeji vám pokud možno klidný týden

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama