Článek
„Jsem děsnej žárlivec, ale už ode mě kvůli tomu odešlo dost partnerek. Tak se snažím tolerovat, ale šílím už při pomyšlení, že moje ženská s někým někde koketuje,“ napsal na Frekvenci 1 posluchač Láďa.
Zatímco Aneta Christovová doporučila držet se zpátky, a případně si zaflirtovat také, Linda Genzerová zavzpomínala na vlastní zážitky s žárlivým partnerem: „Když přijel domů, hladil kapotu auta, aby podle teploty zjistil, jak dlouho už jsem doma. Žárlivost náš vztah zaměstnávala špatným směrem.“ Z druhé strany ale přiznává, že žárlení s mírou může být fajn: „Vždycky mi bylo příjemné, když mi dal partner najevo, že mu není jedno, s kým se bavím. Ale taky ten druhý člověk nesmí schválně koketovat a zkoušet, co ten druhý vydrží. Protože to mě točí úplně nejvíc.“
AHOJ holky. Myslím, že žárlení je naprostá ztráta času. Když bude chtít partner zahnout, tak to udělá, i kdyby se žárlivec na hlavu stavěl. A podle mých zkušeností stejně nejvíc žárlí lidi podle hesla: Podle sebe soudím tebe. Takové maličké žárlení ani není na škodu, ale hezčí je, když jeden druhému věří. Aleš
Nevím, co koho vede k žárlivosti. Nic podobného jsem nikdy necítil. Hodnou hlídat nemusíš a potvoru neuhlídáš. Milda
Já jsem taky byla koketa. A co mě vyléčilo? Naše dítě. Takže moje rada je, vydržte, ono to časem přejde. Já na to teď rozhodně nemám čas. Jana
Čau holky, za mě ani jedno ani druhé. Vrátit i s úroky! Věřte mi, je lépe se opotřebovat než zrezivět. Mluví ze mě zkušenost. Jarča
Jaképak žárlení. Dědeček mi říkal, neber si ošklivou, nikdo ti s tím nepomůže. A tak jsem už několikrát rozvedený. Láďa
