Hlavní obsah

Jak to vidí chlap: Mám smůlu na chlapy, nebo je to mnou?

Foto: Viktor Gladkov, Shutterstock.com
11. 3. 2021

Mám to snad napsané na čele, že jsem vhodný hadr, ptá se čtenářka Daniela. Nedávno jí bylo 35 a od kamarádky se dozvěděla, že má snad magickou schopnost vybrat si toho největšího losera. Po svém posledním zážitku si Daniela říká, že na tom nejspíš něco bude. Co poradí Josef Hausmann?

Článek

Na adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz přišel tento e-mail od naší čtenářky Daniely:

Vážený pane Hausmanne, zajímá mě váš názor. Můj bývalý mě nikdy k ničemu nenutil. Stačilo, aby mi vyprávěl o tom, že ho doma neměli rádi, jak měl příšernou ženu, od které musel odejít, jak všem přítelkyním musel kupovat drahé dárky, aby mu věnovaly svůj čas a že nemá kamarády. Že pocit, že se na někoho může spolehnout, zažil až se mnou, že našel všechno a že mě moc miluje. Chtěla jsem mu dokázat, že není sám.

Byli jsme spolu čtyři měsíce, když kvůli koroně přišel o práci a prý mu hrozilo, že skončí na ulici. Vzala jsem si ho domů. Dělala jsem všechno pro to, aby byl šťastný, protože jsem si říkala, že být bez práce je pro chlapa těžký. Přesto jsem časem cítila, že je něco jinak. Několikrát jsem se ho ptala, co se děje. Pokaždé mi tvrdil, že nic, naopak plánoval, co pořídíme, až zase budou peníze. Žil u mě dva měsíce, z toho byl šest týdnů bez práce. Den po té, co jsem pro nás koupila novou postel, mi oznámil, že se mu ozvala jeho životní láska, že je z toho zmatený a že mě nikdy nemiloval a vrátí se k ní.

Vím, že jsem ho měla vyhodit hned, ale nedokázala jsem to. Choval se ke mně vlastně pořád stejně, stále mě při spaní držel za ruku a stále mi dával pusu na rozloučenou, až na to, že slova „miluju tě“ psal té druhé. Přede mnou. Pak se mě zeptal, jestli mu půjčím peníze na to, aby se ode mě mohl odstěhovat. Řekla jsem mu, že chci, aby odešel hned. Vyčítavě se na mě podíval a pronesl, že na ulici je místa dost. Připadala jsem si jako ta největší mrcha, takže ano, nakonec jsem mu půjčila peníze na to, aby se od mě mohl odstěhovat. Peníze nakonec vrátil.

Celou dobu jsem se snažila chovat dospěle, neječela jsem na něj, nedělala scény. Pak jsem zjistila, že za svou „životní láskou“ začal chodit ještě dávno před tím, než se ke mně stěhoval. Když odcházel, zeptala jsem se ho, co jsem udělala špatně. Neodpověděl mi. Tak mi to třeba řeknete Vy. Děkuji Vám, Vaše čtenářka Daniela

Vážená slečno Danielo,

pocit, že mají „magickou schopnost vybrat si toho největšího losera“ má dnes hodně žen. V tom nelítáte sama. Doba totiž „pokročila“, lůzrů přibylo, a tím se zvýšila pravděpodobnost na některého narazit.

Proč přibylo lůzrů? Uměle (a zřejmě záměrně) byly odstraněny překážky, které jim v jejich ničemnosti bránily. Za všechny třeba zrušení zákona o příživnictví a z toho resultující nešvary včetně „mamahotelů“ a dalších forem parazitismu, jaký jste na své kůži pocítila i Vy.

Váš případ se ale navíc hemží naivními chybami ve výběru partnera. „To, co mnozí lidé nazývají osudem, není nic jiného, než sled jejich vlastních špatných rozhodnutí.“ (A. Schopenhauer). Příklad Vašeho partnera popisuje typický syndrom, před kterým odborníci včele s M. Plzákem varují: Jak někdo nemá kamarády ani ušlechtilé koníčky, nic si s ním nezačínat! Tihleti lůzři, promiňte mi to slovo, nevychcípali, protože kromě výše zmíněné trestně-právní benevolence nalézají další podporu u žen jako Vy.

Nevytvářejte si pro své nešťastné počiny alibi, že máte někde na čele nápis: vhodný hadr. To by se jednoduše vyřešilo smazáním toho nápisu. Ale Vy se tak chováte, Vy jím de facto jste, a to kvůli tomu, že máte podle všeho nízké sebevědomí. Nevěříte si, že když tohohle blba vyhodíte, tak že ještě někdy seženete jiného. Strach ze samoty Vás pak nutí přistoupit i na ty nejpotupnější podmínky – jak jste dokonale předvedla. Tím se bludný kruh uzavře – ten chlap k Vám ztratí poslední zbytky úcty a jedná s Vámi jako s onucí. Děsí mě představa, jak za těchto okolností vypadalo vaše „milování“ v posteli.

Co s tím? V 35 ještě není pozdě začít úplně znovu. Především najít sebevědomí. To úzce souvisí s vlastní vizáží, ta s postavou a postava s nadváhou. O té sice nepíšete nic, ale štíhlé ženy ve zdejších dotazech svou štíhlost obvykle zdůrazňují. Takže první doporučení (kupodivu): Sportovat – aspoň běh a kolo, popř. kolečkové brusle. Nejenom, že s každým shozeným dekagramem se Vaše sebevědomí zvýší, ale při sportu potkáte i jiné lidi, než nefachačenky a povaleče, kteří nemají peníze ani na kárku, na které by si odvezli svých pět švestek (co si tak mohl ten Váš lůzr stěhovat za náklad – křídlo piano? – že na to potřeboval peníze).

Položte si otázku, čím můžete být přínosná pro případné jiné uchazeče, než jsou lůzři. Navštěvujte kurzy, vzdělávejte se a kultivujte ducha. Čtěte Plzákovy příručky o partnerských vztazích. A zkuste nejednat pod tlakem samoty, který Vašemu podvědomí falešně našeptává, že je lepší bezohledný lůzr než být sama.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek