Jen 33 metrů a spousta požadavků. Do garsonky se nakonec vešlo všechno!

Malinká garsonka se nachází v činžovním domě z konce 19. století, který stojí nedaleko Janáčkova nábřeží na Smíchově. Po revoluci prošla několika poměrně necitlivými přestavbami, z původního zařízení se nezachovalo vůbec nic, na podlahách byl laminát a zrekonstruována byla i koupelna.

Současný majitel si přál vrátit interiéru noblesní atmosféru a zaplnit jej historickými prvky, které má velmi rád, ale zároveň chtěl, aby byt působil moderně a byl praktický pro život.

Na internetu ho zaujala práce Hedviky Novotné ze studia NovoDesign, kterou se svými konkrétními představami o rekonstrukci oslovil. Věděl, že sám si garsonku bude užívat pravděpodobně až v důchodu, nyní je pracovně velmi vytížený a často pobývá v zahraničí, proto ji pronajímá. „Zařizoval jsem ji ale tak, aby v budoucnu vyhovovala mně. Chtěl jsem, aby tu vznikl zejména dostatek úložných prostor a v kuchyni byly veškeré elektrospotřebiče. Protože mám velmi rád víno, přál jsem si také, aby se tu našlo místo pro vinotéku,“ shrnuje majitel.

Stávající dispoziční řešení bylo zcela nevyhovující, přistoupit tedy museli ke komplexní rekonstrukci včetně podlah, topení, odpadů a oken.

„Můj návrh uspořádání se investorovi zalíbil. Na místo, kde byla koupelna, jsem umístila spací kout, ale tím pádem vznikl problém s napojením odpadů z plánovaného kuchyňského koutu, který jsem navrhla ve větší vzdálenosti od šachty. Problém jsme vyřešili zvýšením podlahy v předsíni, kam jsme odpady zabudovali. Během rekonstrukce se pak objevil ještě jeden problém při výměně starých prvků, například toaletní mísy. Litinové odpadní potrubí v šachtě je totiž původní, staré asi 130 let, a kvůli ostatním partajím se s ním nesmělo hnout ani o milimetr,“ vzpomíná Hedvika Novotná.

Poprat se s velikostí garsonky, která má pouhých 33 metrů čtverečních, a vkusně do ní umístit vše, co si majitel přál, byl podle designérky velký oříšek. Měla v ní být velká šatní skříň, přiznaná manželská, nikoliv sklápěcí, postel, barové sezení pro dvě osoby, koutek s pracovním stolkem, větší sedačka v chesterfieldském stylu a plnohodnotný kuchyňský kout s varnou deskou a digestoří, mikrovlnnou a klasickou troubou, lednicí s mrazicí přihrádkou i myčkou. Vešlo se všechno, třeba i díky tomu, že mikrovlnku s troubou pořídili jako přístroj 2 v 1.

Kombinovanou pračku se sušičkou spolu s kotlem postavili do vestavné niky v zádveří, kde jsou zavřené za nábytkovými dveřmi, a nijak tak nenarušují design koupelny. Niky byly při navrhování dispozičních úprav „tajnou zbraní“ designérky. Některé zůstaly zachované a využily se jako úložné prostory, jiné nově vytvořila – třeba tu, do níž zasadila psací koutek.

„Je představěná ze sádrokartonu a de facto ubírá místo, ale stolek je v ní pěkně skrytý a nevykukuje. Zároveň se díky ní prohloubila i nika, kde je schovaná postel. Líbí se mi, když v malých prostorách zbytečně netrčí rohy, kterým by se člověk musel neustále vyhýbat,“ vysvětluje autorka návrhu.

Co se týká materiálů, použili v celém bytě běžné lamináty na dřevovláknité desce, a to i na kuchyňské lince. U barového pultu zaujme skleněná bočnice s podsvícením ovládaným dotykovým čidlem, dálkově se pak ovládají LED pásky, kterými je podsvícen nábytek ve spacím koutu. Pohledy přitahuje také obklad s historickým grafickým motivem s patinou, který zdobí zádveří, koupelnu i kuchyňskou linku.

Povedla se podle vás rekonstrukce? Jak se vám líbí dispoziční uspořádání?