Hlavní obsah

Jídlo, které léčí: Slyšeli jste o funkčních potravinách?

Foto: Thinkstock

Snídaňové směsi z barevných krabic slibují vitaminy a vlákninu. V některých případech je to ale spíš cukr a tukFoto: Thinkstock

Reklama

Funkční, obohacené nebo fortifikované potraviny. Které to jsou, jak je poznáte a co tahle označení přesně znamenají? Jde spíš o komerční trik, nebo vám opravdu můžou pomoci zlepšit zdraví?

Článek

Některé z funkčních potravin byste určitě našli i ve vaší lednici, třeba jogurt s živými bakteriemi. Jsou to ty, do kterých výrobce přidal látky s příznivým účinkem na zdraví, třeba vitaminy, minerály, stopové prvky, speciální typy vlákniny nebo bakteriální kultury. Jindy mohou být naopak vylepšené odstraněním nežádoucích složek, například části tuku nebo látek vyvolávajících alergii (mléko zbavené laktózy).

Ne jen občas, ale pravidelně

„Úkolem funkčních potravin není léčba nemocí, ale preventivní působení, jako je posilování imunity nebo podpora vyvážené střevní mikroflóry,“ vysvětluje biochemik prof. Pavel Kalač z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jejich působení je dlouhodobé. Chcete-li z nich mít užitek, nestačí je koupit jednou za uherský rok. Měli byste je zařadit do jídelníčku natrvalo.

Které jsou lepší?

Takzvané fortifikované neboli obohacené potraviny se od funkčních příliš neliší. I do nich se přidávají živiny, o které přišly při výrobě (některé vitaminy se třeba ztrácejí při mletí mouky), případně takové, které lidem dlouhodobě ve výživě chybí (příkladem je třeba obohacování soli jódem).

Foto: Thinkstock

Zakysané mléčné nápoje s bifidobakteriemi nechutnají každému, ovšem platí o nich, že kudy tečou, tudy léčíFoto: Thinkstock

„Většinou ale platí, že funkční potravina by měla, na rozdíl od fortifikované, obsahovat aktivní složku v nutričně významném množství. Funkční potraviny tak stojí na pomezí potravin a léků,“ vysvětluje MUDr. Václava Kunová, poradkyně iniciativy Vím, co jím a piju a odborný garant poradny Rozumné hubnutí.

Funkční potraviny: seznamte se!

Které z výrobků, s nimiž se setkáváte v regálech obchodů, můžeme označit pomyslnou poznámkou „funkční, kupovat přednostně“?

Určitě zakysané mléčné výrobky – jogurty, acidofilní mléko, kefír. Obsahují bakterie mléčného kvašení, které prospívají střevní mikroflóře, i hodně dobře využitelného vápníku. Doktorka Kunová doporučuje i margaríny, obohacené o rostlinné steroly (třeba Floru, Ramu nebo Alfu Optimu). Tyhle přírodní tuky snižují hladinu cholesterolu a tím i riziko cévních onemocnění. Některé jsou navíc vylepšené vitaminy A, D a E.

Müsli tyčinky a snídaňové cereálie patří spíše k potravinám fortifikovaným. „Vitaminů či jiných účinných látek v nich nebývá takové množství, aby se dalo mluvit o funkčních potravinách,“ říká Václava Kunová. Počítají se ale mezi ně třeba obilninové nápoje s kalciem, vejce nosnic, krmených směsmi s přídavkem omega-3 mastných kyselin a vitaminu E, jogurty a další výrobky slazené oligosacharidy, sušenky s obsahem amarantu nebo ječný chléb s vysokým obsahem beta glukanů.

Foto: Thinkstock

Müsli tyčinka je skoro synonymem zdraví, o některých druzích to ale neplatí. Těm, které jsou máčené v jogurtové polevě, se raději vyhněteFoto: Thinkstock

Pozor, tyhle funkční nejsou!

Do téhle dobré společnosti určitě nepatří evidentně nezdravé potraviny (bonbony, limonády, dětské „svačinky“), které se snaží zlepšit reputaci tím, že deklarují přídavek vitaminů nebo minerálů, například vápníku.

Nelze sem zahrnout ani výrobky určené pro speciální dietu (celiakie) nebo výživové doplňky, jako jsou vitaminové tablety, koktejly na hubnutí nebo rozpustná vláknina. To jsou jistě užitečné přípravky, ne ale pro každodenní jídelníček. Obsah účinných látek ve funkčních potravinách je takový, že se jimi nelze předávkovat a nepodléhají žádným doporučením o maximální spotřebě. Právě proto se jejich přínos může projevit až v horizontu měsíců nebo i let.

Čím se řídíte při nákupu potravin vy? Jdete na to vědecky, nebo dáte hlavně na momentální chutě?

Reklama

Načítám