Článek
Nikde není stanovena doba, kdy by k seznámení s partnerovou rodinou mělo dojít. Stejně tak nelze říct, kdy by vás měl poprvé vzít mezi své kamarády. Každý pár to má jinak, ale z praxe vychází, že když se tak nestane zhruba do roka, značí to nějaký problém. „I já si tak v duchu stanovila rok jako jakousi hranici. Jenže ani potom mě partner nikdy nevzal ke svým rodičům a nikdy mě nepozval na akci, kterou pořádali jeho kamarádi. Všechny je znám, mluví o nich, má různé společné fotky, ale to je vše,“ popisuje pětadvacetiletá Katka.
Ta přitom svého přítele mezi své kamarády vzala hned a zhruba po půl roce randění jej seznámila i s rodiči a sestrou. „Přišlo mi to naprosto logické, přirozené. Patří do mého života, tudíž by měl vědět, kdo je pro mě důležitý, jakými lidmi se obklopuji,“ vysvětluje Katka. Přiznává, že ve skrytu duše doufala, že jí partner oplatí stejnou mincí. „Nic se ale nedělo. Pořád chodí ven se svými kamarády sám a mně říká, ať si vyrazím s holkami na víno. O tom, že by mě vzal na návštěvu k rodičům, nepadlo nikdy ani slovo,“ vypráví Katka a přiznává, že poslední měsíce ji tenhle stav hodně štve.
Logicky jí vrtá hlavou, co za tím je. „Nevím, v čem je problém. Samozřejmě už myslím na to, že se za mě stydí, že mě bere jako dočasnou záležitost, že pro něj jednoduše nejsem partnerka pro život,“ říká Katka. Jenže tlačit na partnera se jí nechce. „Ta představa je mi nepříjemná, tohle by měl přece začít on. Navíc jakýkoli nátlak by podle mě vše jen zhoršil,“ krčí rameny Katka, která už prý dokonce přemýšlí i o rozchodu.
Tip redakce:Ani když k seznamování dojde na obou stranách v tu správnou chvíli, není vyhráno. Přesvědčí vás o tom článek Nesnáší moje rodiče! Co s tím?.
Proč mě tají? Důvody mohou být různé
Na pocitech Katky každopádně není nic divného. „Pokud totiž od vztahu očekává vážný závazek do budoucna, musí jí tohle určitě vadit. Poznání partnerovy rodiny je důležité,“ říká kouč partnerských vztahů Lenka Černá. Za pravdu jí dává i Aleš Kalina z portálu Mujvztah.cz. „Takhle to prožívají muži i ženy. Pokud máte někoho rád, je přirozené mít touhu potkat i jeho přátele a rodinu. Když se tak neděje, vy představen nejste, je něco špatně,“ upřesňuje Aleš Kalina.
V čem přesně je ale problém, nemusí být hned patrné. Možností je totiž celá řada:
- Partner se za Katku stydí– je samozřejmě klidně možné, že má Katčin přítel pocit, že ona není „dost dobrá“. A to v jakékoli oblasti. Možná si myslí, že není dost chytrá, dost hezká, dost úspěšná a podobně. Nechce ji svým blízkým představit, protože se vnitřně bojí jejich reakce.
- Nemyslí to vážně – i tohle je samozřejmě varianta. Pokud s někým chodíte jen tak nezávazně, nemáte s ním velké plány do budoucna, tak říkajíc s ním nepočítáte, není důvod ho představovat rodině a kamarádům.
- Stydí se za své blízké – může to být ale úplně jinak. Co když má Katčin přítel naopak strach, že se jeho blízcí a rodina nebudou líbit jí? Co když je přesvědčen, že ona je ve srovnání s nimi až moc „dobrá“ a že nad nimi ohrne nos?
- Nemá vyřešenou minulost – co když jeho bývalá dlouholetá přítelkyně stále kamarádí s jeho přáteli? Co když občas stále zajde na kávu k jeho rodičům, s nimiž si tak dobře rozumí? Co když jednoduše bojuje s minulostí, která ho pořád pronásleduje?
- Bojí se závazků – Katka rozhodně nemusí myslet hned na nejhorší. Její přítel ji klidně může mít rád, může ji pokládat za svou životní lásku, ale jednoduše může mít obavy z jakýchkoli závazků. Buď proto, že má za sebou nějaké ošklivé milostné zklamání, nebo proto, že si tenhle strach přinesl z dětství a podobně.
Nenuťte, ale pátrejte
Katka má ale pravdu v jedné věci. Nemá cenu partnera do čehokoli nutit a tlačit. „Spíše bych se snažila zjistit, z jakého důvodu se takhle chová, co ho blokuje. Nátlak nemá význam. Druhý bude měnit rozhodnutí jen v případě, že se u toho cítí dobře, nikoli když se cítí být pod tlakem,“ vysvětluje Lenka Černá, která zároveň tvrdí, že nucením partnera do čehokoli žena navíc snižuje svou vlastní hodnotu.
To ale neznamená, že by měla Katka o svých pocitech mlčet. Naopak! Její přítel by měl vědět, že jí jeho liknavost trápí, vyvolává v ní nejistotu a podobně. Rozchod není žádné řešení, obzvlášť když se Katka jinak ve vztahu cítí dobře. Ve výsledku totiž nejde o to, zda někomu budete či nebudete představeny, ale o to, že víte, proč tomu tak je. Důvěra a otevřenost je totiž jedním ze základních pilířů vztahu, o nichž se dočtete zde.
Jak to bylo s představováním rodičům u vás doma? Jak dlouho jste s tím otálely vy a jak dlouho váš protějšek?