Kojit? Ale co když to nejde?

O tom, že mateřské mléko je pro dítě tou nejlepší výživou, která mu poskytuje vše, co jeho organismus potřebuje, a navíc posiluje i do budoucna jeho imunitu, dnes nikdo nepochybuje. Přesto ještě v 80. letech minulého století přetrvával trend propagace umělé výživy. Samozřejmě se našli lékaři a porodníci, kteří kojení preferovali, ale byli v takřka ,,donkichotské" menšině.

Mirčiným synům je dnes něco přes dvacet. Když byla těhotná, snažila se přečíst a nastudovat maximum informací o tom, co je pro samotný porod i dítě přirozené, prospěšné a zdravé. Proto si domluvila oba porody v jedné z mála nemocnic, kde tehdy praktikovali alternativní přístupy. Ty mimo jiné spočívaly i v podpoře kojení. ,,Oba jsem kojila více než osm měsíců. Kamarádky se na mě dívaly jako na exota. Je to buďto nebavilo, nebo prostě neměly dost mléka. Naštěstí dětská lékařka, ke které jsem chodila, tomu byla nakloněná, považovala mě za vzornou matku, protože ostatní maminky z poradny, i když mohly, tak kojily nejvýš tři měsíce a pak dítě odstavily. Tak to bylo zvykem," vzpomíná paní Mirka.

Již v době, o níž paní Mirka vypráví, se někteří odborníci a zároveň příznivci kojení zajímali o to, jak nejlépe tuto funkci stimulovat. Inspirací jim byly jak moderní vědecké názory i zkušenosti našich předků a domorodých národů. Podle těch by dítě mělo být přiloženo k prsu okamžitě po porodu a i potom co nejčastěji i v prvním období, kdy sice ještě mléko ,,není k dispozici", ale právě přikládání k prsu prokazatelně jeho tvorbě napomáhá. ,,V tomto ohledu je špatně, když je dítě matce hned po porodu odebráno a pak jí ho nosí v uměle stanovených intervalech. Dítě nemá dost času a možností učit se sát a zároveň matce schází jak tato podpora tvorby mléka, tak možnost naučit se správně kojit. To totiž vyžaduje klid, trpělivost, správnou atmosféru," vysvětluje MUDr. Antonín Kratochvíl.

Jak doktor Kratochvíl zdůrazňuje, případné počáteční problémy s kojením jsou přirozené. Stejně tak přirozené by mělo být umět je ,,ustát" a nepřistupovat zbytečně hned na umělou stravu, což se běžně dělalo a občas to tak funguje i nyní. ,,Lékaři by měli poučit maminky, že pokud dítě v prvních zhruba dvou dnech života nepije a nepřibírá nebo dokonce ztrácí na váze, je to normální fyziologický proces - organismus dítěte je na to připraven a organismus matky potřebuje čas na tvorbu mléka," upozorňuje porodní lékař Kratochvíl. Samozřejmě, jak dodává, u nedonošených miminek nebo novorozenců s jasnou porodní podváhou je třeba přistoupit na nějaké alternativní řešení. Stejně tak v případě, že matka má prokazatelně nedostatek mléka nebo kojení brání jiné potíže. Jinak stojí za to ho podporovat.

Pokud matka dostatek mléka skutečně nemá, není zbytí a je nutné přistoupit na umělou stravu. ,,Není třeba se tím stresovat - prostě je to daná okolnost. Takže byť jsem příznivcem kojení, nepovažuji to za fatální problém. Nemám rád, když třeba někdo takové mamince naznačuje, že absence kojení dítě poškozuje, že přijde o citové pouto, které právě kojením vzniká. To tvrdí jenom fanatici. Podobní fanatici ještě před pár lety tvrdili, že nejlepší je pro dítě umělá strava. Skutečně to je specifický faktor, ale vůbec ne v tom smyslu, že by ovlivňoval citové vazby. Je to prostě alternativa, která zdraví dítěte nijak nepoškozuje. Daleko horší je, když se tím matka stresuje a má výčitky," zdůrazňuje doktor Kratochvíl.