Článek
Z pánských pracovních kalhot se v průběhu dekád stal jeden z nejzásadnějších kousků módní historie. „Častokrát si říkám, jak rád bych byl tím, kdo vynalezl džíny. Mají v sobě osobitost, skromnost, sex-appeal i jednoduchost – zkrátka všechno, co od oblečení očekávám,“ prohlásil kdysi slavný návrhář Yves Saint Laurent v rozhovoru pro New York Magazine.
Použití indiga mělo svůj význam
Odolná keprová tkanina se používala v Evropě už v 17. století – nejčastěji je spojována s francouzským Nîmes (serge de Nîmes – tedy kepr z Nîmes, z toho denim) a italským Janovem, kde se látka barvila (pojem džíny odkazuje na francouzské bleu de Gênes – janovská modř). Indigo odstín se přitom používal z čistě praktických důvodů – lépe maskoval nečistoty, což se hodilo námořníkům i přístavním dělníkům.
Levi Strauss a první džíny
Stěžejní kapitola denimu se začala psát v roce 1873, kdy si nechal kalhoty patentovat původem německý obchodník Levi Strauss. Ten se v 50. letech 19. století přestěhoval do Ameriky, aby svým bratrům pomohl s textilním podnikem. Jedním z jeho zákazníků byl i krejčí Jacob W. Davis, který u něj nakupoval denimovou látku a byl to právě on, kdo přišel se způsobem, jak namáhaná místa kalhot (zejména kapsy) zpevnit měděnými nýty.
Po odolných kalhotách byla poptávka a Davis se rozhodl, že si je nechá patentovat. A protože potřeboval dodavatele i obchodního partnera, spojil síly s Levi Straussem, který měl už od roku 1850 vlastní značku Levi Strauss & Co. (později Levi’s).
Image jim vylepšili kovbojové
Ještě ve 20. a 30. letech 20. století byly džíny vnímány jako pracovní oděv, nošený převážně kovboji, farmáři a dělníky. Pohled na ně se ale začal měnit ve chvíli, kdy se denimové kalhoty poprvé dostaly spolu s populárními westerny na stříbrné plátno.
Image pohledných kovbojů, které ztvárňovali herci jako John Wayne nebo Gary Cooper, zafungovala a z džínů se postupně stal symbol volnočasového oblečení a později i rebelie. V 50. letech jejich popularita ještě více vzrostla, a to zejména u mladé generace, jejímiž idoly byli „zlobiví kluci“ jako James Dean nebo Marlon Brando.
Ženy si musely džíny půjčovat
Ačkoli džíny od počátku patřily mužům, jejich praktickou stránku při práci oceňovaly i ženy. Od svých protějšků si musely kalhoty půjčovat až do roku 1934, kdy značka Levi’s přišla s vůbec prvními džínami střiženými speciálně pro ně. Revoluční džíny, které mnohem lépe seděly dámské postavě, se prodávaly pod názvem Lady Levi’s, součástí každodenního šatníku se ale staly až o dvě dekády později. Že může být žena sexy i v kalhotách, tehdy celému světu dokázala herečka Marilyn Monroe, která džíny nosila před kamerou i mimo ni.
Jejich status potvrdil Calvin Klein
Od 60. let, kdy se na scéně začaly objevovat džíny s rozšířenými nohavicemi, už obliba denimu v podstatě neklesla. V roce 1976 je jako vůbec první návrhář na mole předvedl Calvin Klein a světu tím vyslal jasný vzkaz: i tak „obyčejný“ kousek, jakým jsou džíny, patří do světa luxusní módy.
V roce 1980 pak přišel s provokativní kampaní, jejíž hvězdou se stala teprve patnáctiletá modelka Brooke Shields. „Chcete vědět, co stojí mezi mnou a mými džíny od Calvina? Nic,“ stálo na billboardech. Na počátku 90. let pak vstoupily na trh s džínami i módní domy jako Versace, Dior nebo Dolce & Gabbana.
Džíny ve světě haute couture
Džíny na fashion weeku dnes nikoho nepřekvapí, v posledních letech ale návrháři zacházejí ještě dál a zkoumají je i v rámci kolekcí haute couture. V duchu vysoké krejčoviny pak opouštějí jejich původní podobu a posouvají hranice toho, jak může tento populární kousek vypadat. Místo bavlněné tkaniny využívají alternativní látky a prvky s cílem navodit dojem skromného denimu. Této technice se říká trompe-l’œil (francouzsky „klam oka“) a jde o umělecký optický klam.
Krásným příkladem je haute couture kolekce značky Valentino z roku 2023, kterou vytvořil návrhář Pierpaolo Piccioli. Modelka Kaia Gerber na mole předvedla „džíny“ z hedvábí, které byly poseté mikrokorálky v osmdesáti (!) různých indigo odstínech.
