Článek
Přízemní dům se spirálovitým půdorysem a zelenou střechou najdete nedaleko Brna. Tvarem neobvyklé stavení bylo už dříve oceněno v soutěži Dřevěná stavba roku. Kruhový dům má průměr necelých čtrnáct metrů a jeho užitná plocha je 119,6 m2. Stavba splňuje kritéria pasivního domu, měrná potřeba tepla na vytápění je 15kWh/m2 za rok. A my jsme nahlédli i dovnitř!
Alternativní bydlení
Manželé Jitka a Petr Valehrachovi toužili po nepodsklepené stavbě, postavené převážně z přírodních materiálů, aby měl dům příznivé vnitřní prostředí a nebyl energeticky náročný. Oslovili proto architekta Mojmíra Hudce, o kterém věděli, že stavby z netradičních materiálů realizuje. Architekt na základě jejich požadavků a představ připravil dva návrhy. Dům do „L“ a ve tvaru kruhu.
Ve stavbě jsou použita kvalitní dřevěná okna s trojskly, určená pro pasivní domyFoto: Archiv firmy
Zvítězil kruhový dům
Není těžké uhodnout, kterou variantu manželé zvolili. Vyhrál neobvyklý kruh. O stavbu základní dřevěné konstrukce požádali rodinného přítele Josefa Valu, stavitele, který má velké zkušenosti se stavbami dřevostaveb v USA.
Sloupy a trámy jsou v interiéru přiznány a ladí s venkovními sloupy terasy. Z kuchyně s jídelnou sem vede přímý vstupFoto: Archiv firmy
Ve stavbě je použito řízené větrání s rekuperací tepla v kombinaci se solárními kolektory. K dalším ekologickým řešením patří například vytápění dřevem ve finských akumulačních kamnech a využívání dvojího rozvodu studniční a užitkové vody. Pouze kuchyně je napojena na veřejný vodovod.
Nábytek je umístěn u paprskovitě situovaných dělících stěn místností. Barvu hliněných omítek dotvářejí různé pigmenty. Místnosti nepůsobí fádněFoto: Archiv firmy
Architektonické a dispoziční řešení
„Dispozičně dům tvoří dva prstence. Vnitřní kruh, jakési srdce domu, slouží jako komunikační část se sezením,“ vysvětluje architekt Mojmír Hudec z Atelieru Elam a doplňuje: „Pokoje a ostatní místnosti jsou paprskovitě odděleny akumulačními příčkami z vápenopískových bloků mezi vnitřním a vnějším prstencem. Díky tomu se podařilo odstranit z domu veškeré chodby."
Centrálnímu prostoru, kde se ve stropě sbíhají do železného kruhu střešní nosníky, vévodí červená sedací soupravaFoto: Archiv firmy
Z centrálního prostoru je přístupný dětský pokoj a pracovna, jež se teprve vybavují, a ložnice rodičů, koupelna a technická místnost. Stavba je otevřená na jih, směrem do zahrady, kde se nachází terasa. Na ni se vchází prosklenou stěnou z jídelny. Terasu kryje velký přesah střechy, který podpírají rostlé dřevěné sloupy.
Po obvodu stavby jsou umístěny tři pokoje, jedním z nich je i ložniceFoto: Archiv firmy
Návrat k přírodním materiálům
Investoři na úpravu vnitřních stěn zvolili hliněné omítky. „Výsledek je na pohled nejen pěkný, omítky jsou také funkční,“ pochvaluje si majitel domu.
Přírodní materiály mají velký půvab. Pokud jsou správně použity, pomáhají v domě udržovat kvalitní klima a dodají prostoru i nadstandardní vlhkostní bilanci, která je dána právě schopností hliněných omítek přijímat a vydávat vlhkost.
Jako obklad stěny slouží římské štuky kombinované s originálními vzory z mozaikových dlaždičekFoto: Archiv firmy
„Návštěva v originálním domě ze slámy je balzámem na duši. Je radost vidět, jaké funkční, zdravé a krásné prostředí se dá vytvořit z těch nejpřirozenějších materiálů – slámy, dřeva a hlíny, a to bez jakýchkoli omezení,“ konstatuje Ing. arch. Lucie Němcová z časopisu Dřevo a stavby.
Dům včetně vnitřního vybavení, rekuperace, vytápění, terénních úprav a oplocení pozemku vyšel na 4,5 milionu korun. Přečtěte si také článek Panelák vyměnili za rodinný dům svých snů nebo Návštěva v krásném mezonetu, nad kterým se tají dech.
Jak se vám líbí tento neobvyklý dům?
