Co slavíme na Prvního máje? Udělejte si test

1. Dalo by se říct, že za tradici prvomájového líbání vděčíme Karlu Hynku Máchovi. Až totiž s úspěchem jeho poémy Máj se dostalo veřejné projevování citů trochu do módy. Do té doby byl polibek pokládán za velmi intimní záležitost a bylo neslušné se líbat na veřejnosti. Ale schválně, jak dobře Máchovo literární dílo znáte? Víte, jakým zvoláním Máchův Máj končí?

„Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“

„Synku, Viléme, proč ti není milo?!!“

„Hynku, Hynečku, kde jste, Jarmilo?!!!“

2. Prvomájové líbání pod rozkvetlým stromem, nejčastěji pod třešní či jabloní, jistě znáte. V minulosti se ale zamilované páry líbaly ještě pod jedním typickým stromem, který pro ně měl velký význam. Víte, pod jakým?

Pod smuteční vrbou. Je symbolem zakázané lásky, tajných schůzek a smutku z toho, že musí zamilovaní svoje city tajit (v minulosti nejčastěji proto, že rodiče vztahu nefandili a pro syna či dceru měli jinou nevěstu či ženicha).

Pod lípou, jež je naším národním stromem a která je slavná především svou typickou vůní. Traduje se, že voní stejně jako láska.

Pod břízou, protože právě z břízek se nejčastěji staví májky.

3. Pod stromy se líbáme, abychom si vyznali lásku nebo se ve svých citech utvrdili, ale také se traduje, že díky téhle puse políbené ženy neuschnou. Na Prvního máje se ale doporučuje ještě jedna aktivita, která zajistí člověku svěžest, přitažlivost a mladistvější vzhled. Víte, o jakou tradici jde?

O prvomájovou koupel v tekoucí vodě, tedy v řece či potoku.

O prvomájový půst, kdy se má na den člověk vzdát jídla a pít jen vodu.

O prvomájovou bílou koupel, nejčastěji v kravím či kozím mléce.

4. Romantickou a trochu zapomenutou tradicí jsou chodníčky lásky. Jde o zvyk, podle kterého zamilované páry na vesnicích označovaly cestu, jež vedla od domu jednoho k domu toho druhého, aby své city daly na odiv. Ráno tak všichni ve vesnici věděli, kdo s kým chodí. Ale protože někdy zlomyslníci takto vysypávali i cesty ženatých mužů či žen k jejich milencům nebo milenkám, bylo jasné i to, kdo svůj protějšek podvádí a s kým mu zahýbá. Víte ale, čím se cestičky vysypávaly?

Jarními květinami, okvětními lístky, větvičkami třešní či jabloní a podobně.

Pískem, pilinami či vápnem.

Bílými kamínky, které právě zamilované páry celý rok sbíraly a schovávaly na tuto příležitost.

5. Přestože je květen spojován s romantikou a láskou, svatby jsou v tomto měsíci obestřeny nepříjemnou pověrou. Ta říká, že „svatba v máji, do roka na máry“, a předpovídá, že květnová nevěsta do roka zemře. Víte, proč tato pověra vznikla?

Původně neodkazuje na smrt člověka, ale na pomyslnou smrt uzavřeného sňatku. Protože po pár měsících, kdy opadne prvotní zamilovanost, přicházela zima a s ní i starosti spojené s tenčícími se zásobami jídla, dřeva do kamen, nemocemi a s tím vším i první novomanželské hádky a spory.

V dřívějších dobách bylo obvyklé, že nevěsta přišla brzo po svatbě do jiného stavu, nicméně právě v době jejího těhotenství na jaře a v létě bylo na polích, zahradách a všude možně nejvíc práce. Proto ženy, které musely těžce pracovat, v tomto období častěji potrácely.

Protože v dřívějších dobách většina nevěst okamžitě po svatbě otěhotněla, porod přišel někdy v únoru. Jenže konec zimy býval kritický – docházely zásoby jídla, dřevo na topení, voda zamrzala, a tak matky i jejich novorozené děti častěji umíraly.

6. Dřív to bývala velmi rozšířená tradice, dnes se dodržuje spíš už jen sporadicky. Stavění obecních májek a následné boje mladíků, kteří se snažili ochránit svou májku a ukrást ji přespolním, byly zdrojem mnoha více i méně veselých historek. Víte, proč je tak důležité svoji májku uchránit a tu cizí ukořistit?

Májka symbolizuje panenství a čistotu místních děvčat (dívky májku před vztyčením zdobí pentlemi a zelenými větvičkami jako symbol mládí a čistoty). A právě tuto čistotu dívek musí muži uchránit.

Májka symbolizuje mužskou sílu, odvahu a čest a označuje pomyslné teritorium, kde nikdo cizí nesmí drancovat (třeba krást zásoby potravin, lovit místní zvěř, chytat ryby v obecním potoce, ale ani třeba plést hlavy místním dívkám).

Májka symbolizuje mužskou pospolitost a obecní soudržnost, která má ostatní odradit od útoků na vesnici. Tradice sahá hluboko do minulosti, kdy byly nejrůznější útoky nájezdníků na malé obce běžné.

7. Kromě obecních májek v mnoha vesnicích v minulosti stavěli chlapci i svoje osobní malé májky, nejčastěji z mladých břízek, které ozdobili mašlemi. Víte, co s nimi pak pánové dělali?

Stavěli je před své domy, aby dali najevo, že tady už bydlí chlap (ne mladíček), který je připravený se ženit a založit rodinu.

Stavěli je v noci před okna dívek, které chtěli okouzlit, vyznat jim svou lásku, prostě jim dát najevo, že je milují. Některé dívky tak našly ráno před okny leckdy i několik májek, kdežto ty méně šťastné třeba ani jednu.

Stavěli je před okna svých matek, aby jim tak vyjádřili lásku a úctu a poděkovali jim tak za to, že z nich vychovaly muže.

8. Že za minulého režimu nešlo na Prvního máje ani tak o romantiku jako spíš o komunistickou propagandu, jsme si už říkali. Víte ale, kam až spadá historie vzniku Svátku práce?

Do USA na konec 19. století, kde se 1. května oslavovala stávka chicagských dělníků.

Do Ruska v roce 1948, kdy chtěli komunisté po únorovém převratu po čtvrt roce od převzetí moci stvrdit svůj úspěch veřejnými oslavami.

Ještě do dob carského Ruska, kdy na Prvního máje car vždy oceňoval práci svých poddaných a ty nejchudší obdarovával jídlem a alkoholem.

9. Když je řeč o Prvním máji, je potřeba zmínit i noc, která mu předchází. Takzvaná filipojakubská noc neboli pálení čarodějnic, je magickou nocí, které vládnou čarodějnice. A před nimi je potřeba se chránit. Jejich symbolické pálení na hranici ale nestačí, schválně jestli víte, jak a čím v minulosti lidé před čarodějnicemi chránili své domy?

Na vchody a vrata svých domů věšeli svazky česneku a cibule, jejich specifická vůně měla čarodějnice odlákat. Před dveřmi pak leckdy nechávali i nádoby s uvařenými slupkami od brambor, tedy potravu pro prasata, kterou čarodějnice milují.

Na vchody a vrata svých domů věšeli snítky rozmarýnu či dobromysli.

Na vchody a vrata svých domů křídou psali otčenáše a jiné modlitby a u prahů nechávali malé lahvičky se svěcenou vodou, aby každá čarodějnice okamžitě poznala, že v tomto domě bydlí zbožní lidé, které chrání samo nebe.

10. V Praze je První máj spojen především s Petřínskými sady, kam v tento den míří tisíce zamilovaných párů pro prvomájový polibek. Není tu nouze o rozkvetlé stromy, je tu pomník Karla Hanka Máchy a obecně jde o romantické místo. A také tam je pramen Petřínka. Víte, jaké účinky tento pramen slibuje?

Afrodiziakální

Podporující plodnost

Omlazující