Máte doma cholerika? Víme, co na něj zabírá

Schyluje se u vás k ostré hádce s partnerem? Občasné neshody zná zřejmě každý pár, pokud ale u vás doma hřmí až moc často, nebylo by od věci naučit se komunikovat a řešit konflikty poněkud klidněji.

Jste-li to vesměs vy, kdo v takové vyhrocené situaci přemýšlí, jak se co nejlépe zachovat, aby už byl konečně opět na chvíli klid, zatímco partner má k vychladnutí daleko, budete si muset přiznat, že žijete s cholerikem. Je-li váš partner snadno vznětlivý, chová se energicky, impulzivně, dokonce až agresivně a těžko se ovládá, je doslova učebnicovým příkladem.

Samozřejmě nejlepší je se do hádky vůbec nedostat, ať už má váš partner jakoukoli povahu. „Neexistuje totiž nic jako vyhraná hádka. Už jen to, že jste se do takové situace dostali, naznačuje, že jste na cestě s komunikačním partnerem něco ‚prohráli‘. Možná schopnost sebereflexe, možná trpělivost a velmi často laskavost,“ vysvětluje psychoterapeutka a lektorka Mgr. Alžběta Protivanská.

„Pro pochopení cholerika je důležité uvědomit si, že je v zásadě jedno, co děláte, protože principiální problém je v něm. Záminku už si najde,“ varuje spisovatel a kouč osobního rozvoje Petr Casanova. Cholerikovi ve skutečnosti nejde o to, aby se dvojice dobrala k pravdě nebo oboustranně smysluplnému řešení, ale jde mu o vlastní vítězství. „Spokojen je tedy jen tehdy, když se mu dá za pravdu. Pak je možné mít chvíli klid,“ dodává odborník.

Je to jako s papiňákem. Když začne pískat, jednoduše povolíte ventilek a snížíte v hrnci tlak. Na cholerika musíte stejně. Vyhovte mu, uberte, stáhněte se. „Když bouří, klidně mu dejte za pravdu, snažte se co nejdříve samotnou hádku zažehnat. K ničemu dobrému by stejně nevedla,“ dodává Petr Casanova.

Rozezlený člověk dokáže říct mnoho nepříjemných věcí, být agresivní zdánlivě bez důvodu nebo bez rozmyslu rozbíjet věci. Zkrátka vypadá jako v úplném amoku. „To je fáze, kdy už je natolik ponořený v emocích a svých automatických vzorcích reagování, že doporučuji spíše do procesu nezasahovat. Vy se jako partneři takových lidí potřebujete spíše ptát, co scéně předcházelo,“ doporučuje Alžběta Protivanská.

Nejdůležitější je zkusit se dostat pod povrch hrozící hádky. Hledat její příčiny a spouštěče. „I když cholerik vzbuzuje strach, skutečnost je taková, že je to on, kdo prožívá největší hrůzu. A protože se každé lidské chování dá pochopit, pokud si dáte tu práci a prohlédnete jeho podstatu, můžete nalézt pochopení i pro takové chování. Rozhodně to neznamená je tolerovat. Jeho pochopení je prvním krokem k tomu, aby byla možná i vzájemná dospělá komunikace beze strachu,“ vysvětluje psycholožka.

Udělejte to, co považujete pro sebe za nejbezpečnější a nejpříjemnější. „I kdyby to mělo být zcela ze situace odejít nebo na chování cholerika nereagovat. Jasně sdělujte, že si přejete rozhovor, ale nedokážete ho uskutečnit, dokud vás ovládá strach. Nabídněte cholerikovi pochopení, že je možné, že i on cítí podobný strach. Nebojujte, nezesměšňujte jej, nepokoušejte se ho urazit,“ radí Alžběta Protivanská, jak se z konfliktu vymanit.

Cholerik působí, že je v danou chvíli svými emocemi zcela ovládaný. Pokud po něm budete chtít, aby je potlačoval, velmi pravděpodobně se celková situace ještě zhorší.

„Co naopak potřebujete, je začít cholerickému člověku emoční rejstřík rozšiřovat. Neumí na potenciálně ohrožující podnět reagovat jinak, než jak to dělá. V klidných chvílích je prostor začít s ním mluvit o strachu, hněvu, ale i překvapení, úzkosti, nejistotě, napětí a nervozitě. A zároveň o tom, že takové emoce mohou mít celou řadu jiných způsobů, jak se dají projevit,“ radí odbornice.

Ve vztahu neexistuje jeden vítěz a jeden poražený, ale pouze buď dva vítězové, nebo dva poražení. „Cholerik zkrátka musí pochopit, že svým jednáním ničí vztah, neřeší problémy, pouze je zvětšuje. Negativní činy nemohou vést k pozitivním výsledkům, tak jako s negativní myslí nelze mít pozitivní život. Pokud toto pochopí, má velký důvod se změnit. Začít však musí u sebe,“ dodává Petr Casanova.

Cholerik se musí sžít s postojem, že násilím nic pozitivního nezmůže, jen ztratí lidi kolem sebe. V tomto ho bohužel nedokážete předělat vy, musí o to stát a pracovat na tom on sám. Většina choleriků si bohužel ale tuto osobní slabost není schopna přiznat a raději zatrpkne na celý okolní svět, než by začala měnit sama sebe – to je totiž mnohem náročnější než špinit okolí. V takovém případě vám nezbude, než se buď smířit s jeho osobností, nebo ho opustit.

Také máte partnera cholerika? A jak prožíváte hádky?