Hlavní obsah

Moje dítě krade. Jak se zachovat, když máte doma malého zloděje?

Foto: Profimedia

Co dělat, když přistihnete vlastní dítě při krádeži? Víme!

Sem tam se vám ztratí dvacka z peněženky, manžel zase postrádá stravenku. Připadá vám divné, jak vám doma mizí věci? Možná je zlodějem vaše dítě. Co si počít, když potomek krade?

Článek

Marcela si začala pozvolna všímat, že jí sem tam něco málo zmizí z peněženky. A zjistila to vlastně náhodou. „Přišla jsem na to tak, že se mi asi třikrát stalo, že jsem peněženku měla jinde, než jsem zvyklá,“ popisuje Marcela.

Poprvé si myslela, že se jen spletla, jenže se to opakovalo. „Začala jsem si počítat drobné a potvrdilo se mi, že se ztrácejí. Hned jsem udeřila na jedenáctiletou dceru. Přiznala, že sem tam drobné sebere, aby měla na svačinu nebo zmrzlinu,“ doplňuje Marcela. S dcerou promluvila o tom, proč je kradení špatné, a že když bude potřebovat peníze, má za ní přijít, i když je jí to třeba nepříjemné.

Drobné z peněženky, sem tam nějaká sladkost, kterou má ke svačině spolužák, nebo třeba pěkná propiska, kterou dítě zahlédlo u babičky. I když jde jen o drobnosti, dítěti nepatří a nesmí si je vzít. Rodiče ale musí řešit i horší situace, když dítě ukradne něco drahého. Co si se zlodějem počít?

Podle dětské psycholožky Markéty Klingerové vždy v každém případě dětské krádeže záleží na tom, jak je dítě staré, a podle toho by se také mělo odvíjet rodičovské řešení.

Foto: Profimedia

První reakce je nejdůležitější. Držte pevně emoce na uzdě. Všechno nemusí být tak, jak se na první pohled zdá!

Malé děti

„Malé děti až tak do dejme tomu sedmi let mají problém pochopit, že když se jim něco, co není jejich, líbí, nemohou si to jen tak vzít – protože to patří někomu jinému,“ vysvětluje Markéta Klingerová. Podle ní tak dítě, které něco sebere, nemá pocit, že dělá něco špatného. „Nemá ještě tolik vyvinutou schopnost empatie, aby se vcítilo do pocitu druhého, kterému ta věc bude chybět; prostě podlehne impulzu a jedná podle něj,“ doplňuje Markéta Klingerová.

Ani tak ale nesmí tyto drobné krádeže zůstat bez řešení. „Malým dětem je důležité domluvit, vysvětlit jim, že každá věc má svého majitele a nemohou cokoli sebrat a přisvojit si,“ radí psycholog Jeroným Klimeš.

Starší školáci

Starší školáci už dobře vědí, že ne vše, co je zaujme, mohou sebrat a jednoduše si to přisvojit. Za jejich krádežemi tak může být touha po něčem, co nemají. Potom rodičům nezbývá než s nimi důkladně probrat, že jim třeba drahý telefon nebo pěkná nová značková bunda, kterou ve slabé chvilce sebrali spolužačce, prostě nepatří a vysvětlit, proč oni podobnou vymoženost nemají (jak argumentovat, najdete v tomto článku).

„U starších školáků ale může jít i o podvědomou potřebu své nejbližší upozornit, že je něco trápí. Tím, že něco ukradnou, volají o pomoc,“ poznamenává Markéta Klingerová. Na rodičích ale je, aby rozpoznali, jestli dítě jen zatoužilo po něčem, co nemá, nebo krade z jiného důvodu. Pro většinu dětí je odhalení toho, že něco sebrali, tak potupné, že už to nezopakují. Pokud ale ano, je třeba zjišťovat, co se s nimi děje. Dítě by také mělo ukradenou věc vrátit, bude to pro něj nepříjemné, ale o to víc si to zapamatuje.

Foto: Profimedia

Něco jiného je, když si cizí věc přivlastní malé dítě. Puberťák ale už ví, co dělá. A tam je nutné zasáhnout co nejdříve

Puberťáci

Když vám váš dospívající potomek sebral nenápadně drobné, aby měl na limonádu nebo mu chybělo na vstupenku do kina, promluvte si s ním. Pokud ale sebere, co může a doteď byl třeba úplně bezproblémový, ptejte se, co za tím je.

„Mohla by za tím být třeba šikana, kdy dítě krade ze strachu pro někoho jiného, nebo třeba někdo, kdo má potíže zapadnout do kolektivu, se může chytit party, která ho nutí krást,“ zamýšlí se nad možnostmi Markéta Klingerová.

Poslední možností je, že dítě potřebuje peníze na drogy, to by vám ale měly napovědět i jiné signály. Aby vám dítě řeklo, proč cizí věci bere, musí vám věřit. Přesvědčte ho, že mu pomůžete jeho trápení vyřešit.

Vaše dítě něco ukradlo? Zjišťujte proč asi.

ynezorPumanzeSaNyknalC