Téma týdne: Pravda mě málem stála život!

Měla jsem dvě dost dobré kamarádky. Jednu mladší a jednu o dost starší, než jsem já - mohla by mi dělat maminku. Vtip byl v tom, že nás dohromady daly naše děti. Měly jsme dcerky a všechny stejně staré. Jen věk maminek byl hodně rozdílný. Ale to nás od přátelství neodradilo.

Ta nejstarší kamarádka měla přítele, se kterým žila už deset let a jejich věkový rozdíl byl skoro 15 let. Byl mladý, a proto jim nebránilo skoro nic v početí. Prošla všemi testy a narodila se jim krásná zdravá dcerka. Jejich soužití procházelo krizemi i slunečnými dny a jejich štěstí mělo být uzavřeno sňatkem, který jí odsvědčila naše společná mladší kamarádka s přítelem. Vše proběhlo tak, jak mělo. Nevěsta byla krásná a ženich šťastný, že má zralou krásnou ženu.

Uběhlo tak půl roku od svatby. V práci jsem se nezávazně bavila s jedním kolegou, který znal manžela mé kamarádky, a přišla řeč na něj a jeho výstupy v restauraci, kterou oba navštěvovali. Kamarádka mi plakávala na rameni a říkala, že už si neví rady. Domů peníze nenosil a z práce rovnou ujížděl pryč. Já ale věděla, že odjížděl za jinou, mladou a atraktivní. Mlely se ve mně pocity, říct - neříct?

Je to hrozné, ale věděla jsem, že ubližuje nejen jí, ale i malé. A tak jsem jí jen vyvrátila názor, že se chytil špatné party. Nevěděla jsem, jak to přijme, ale pro záchranu jí a její rodiny jsem to udělat musela. Nosil domů jen dluhy a ona si hledala další zaměstnání, protože naivně věřila, že za to on nemůže.

A tehdy ona udělala razantní krok. Když přišel domů, přímo se ho zeptala na jeho milenku a rovnou mu sbalila kufry, ať se k ní odstěhuje. Pomohla jsem jí a sepsaly jsme všechno potřebné pro rozvod a podaly žádost. Pak jsme to společně zapily, že už bude konec trápení. A pak jednou ta naše nejmladší kamarádka, co jí odsvědčila svatbu, se nechtěně prokecla, že to už ví dost dlouho a že to trvalo i několik let před svatbou. A to byl konec přátelství. Věděla vše a neřekla nic a neodradila ji od svatby.

Jenže se svatbou se svezla polovina dluhů na ni. Její povedený manžel byl zdatný lhář v tom, kolik dlužil. A ta naše nejmladší kamarádka věděla pravdu, kolik a kde dluží, a mlčela. Nevím, proč si tedy hrála na dobrou přítelkyni? Tohle přece nejde takhle to tajit a ještě se pak usmívat na svatbě. Přátelství skončilo a já byla ve všech očích ta špatná. A možná jsem dodnes.

Její manžel mě málem srazil autem. Schválně. A ona ho po půl roce odloučení vzala zpět na milost, protože i milenka ho vyhodila. Tak si myslím, že příště budu mlčet a nic neřeknu.

Mně samotné se asi pak osud pomstil v tom, že můj vztah se také rozpadl, ale nebylo to kvůli nevěře. A nyní jsem dosti opatrná jak na slova, tak na muže.

Vyplatí se říct o nevěře vašich blízkých? Nebo je lepší hledět si svého a nechat to plavat? I vy máte nějaký zážitek týkající se nevěry partnera vaší kamarádky nebo kamaráda? Podělte se s námi o něj na info@prozeny.cz a staňte se posilou našeho redakčního týmu za honorář 500 korun.