Těhotenství vs. štítná žláza

Časopis Uzlíček

Štítná žláza je orgán, jehož onemocnění může mít nedozírné následky pro maminku i její dítě. Pokud se ale včas příčina potíží rozpozná, stačí většinou jen léky a dozor lékaře.

Štítná žláza patří mezi žlázy endokrinní, tedy žlázy produkující hormony. Je uložena na krku před hrtanem a průdušnicí. Tvoří ji dva můstky, spojené laloky, které jsou uloženy na přední straně krku a dají se nahmatat přes kůži. Vylučuje dva hormony - tyroxin a trijodotyronin, regulující úroveň látkové přeměny v těle. Tyto hormony obsahují velké množství jodu. Bez tohoto stopového prvku není jejich dostatečná tvorba možná. Štítná žláza aktivně koncentruje jod z krve a zabudovává ho do svých hormonů.

Onemocněním štítné žlázy trpí především ženy - až 5x častěji než muži - a je poměrně časté. Na vině je spousta různých faktorů.

K těm rizikovým patří:

Onemocnění štítné žlázy se diagnostikuje většinou v hormonálně aktivním období, jako je puberta, těhotenství, poporodní období nebo období po přechodu. „Rizikovou skupinou jsou příbuzní těch, kteří onemocnění štítné žlázy již mají, tedy nejčastěji příbuzní prvního stupně," říká MUDr. Pavla Řehořková, Ph.D. z Endokrinologické ambulance v Hradci Králové. „Pravděpodobnost postižení u příbuzných je více než 50%."

Špatná zpráva je, že pokud se jednou o své nemoci dozvíme, je to na celý život. Na druhé straně ale platí, že pod lékařským dozorem a většinou jen s denní dávkou léků o své nemoci nemusíme téměř vědět. Ale neléčená štítná žláza může způsobit velké problémy.

To, že štítná žláza nefunguje správně, zjistí lékař krevními testy. Nejcitlivější test stanoví v krvi množství hormonu, který stimuluje štítnou žlázu a je vyměšován hypofýzou. Když je funkce štítné žlázy nedostatečná, hodnoty hormonu jsou zvýšené. Nízké naopak signalizují nadměrnou funkci štítné žlázy. Vyšetření doplňují lékaři o stanovení hladiny hormonů, které produkuje přímo štítná žláza. Dále se ke zjištění nemoci využívá ultrazvuk nebo CT (to ale nelze provádět u těhotných žen). Příznaků onemocnění štítné žlázy je celá řada, ale jedno mívají společné - začínají většinou plíživě a patří k nim ty, u kterých si nepřipadáme „nemocní".

Zvýšená funkce má na svědomí například:

Mezi závažnější obtíže patří:

Spousta pacientů si stěžuje také na nadměrné pocení a bušení srdce nebo jim začnou padat vlasy. „Za normální situace je imunitní systém u člověka zaměřen proti cizorodým látkám, které se dostanou do lidského těla. U pacienta, který má tzv. autoimunní onemocnění, má jeho imunitní systém poruchu," vysvětluje MUDr. Řehořková. „Bojuje tak s buňkami a tkáněmi vlastního těla. Označí si štítnou žlázu mylně za orgán, který do organismu nepatří. Bojuje pak proti němu tím, že vytváří protilátky, kterými na štítnou žlázu útočí a poškozují ji," doplňuje MUDr. Řehořková.

Protilátky proti některé složce štítné žlázy má asi 7 % populace, dědí se tedy sklon k „popletené" imunitní reakci. Onemocnění štítné žlázy mohou postihovat její strukturu nebo funkci.