Článek
Tento díl podcastu Pauza pro duši otevírá citlivé, ale mimořádně důležité téma. Poruchy příjmu potravy. Nemoc, která se netýká jen jídla, ale hluboce zasahuje do vztahu k sobě samému, vlastní hodnotě i smyslu života. Hostem je profesorka Hana Papežová, přední česká psychiatrička, která se léčbě těchto onemocnění věnuje desítky let. Podle ní se s některou formou poruchy příjmu potravy potýká až každá dvacátá žena. A čísla se netýkají jen žen – stále častěji přibývá i mužských pacientů.
Nemoc, která se skrývá
Anorexie, bulimie, psychogenní přejídání nebo ortorexie mají jedno společné. Často zůstávají dlouho skryté. „Pacienti onemocnění dlouho tají. A nejen oni, ale i jejich rodiny,“ vysvětluje profesorka Hana Papežová. Stigma spojené s psychickými poruchami je stále silné. Zatímco deprese už dnes mnozí dokážou otevřeně řešit, poruchy příjmu potravy zůstávají zahalené studem.
Právě včasné vyhledání pomoci je přitom klíčové. Pokud rodina spolupracuje a léčbu podporuje, šance na uzdravení výrazně roste.
Rozhovor v podcastu Pauza pro duši přináší nejen odborný pohled, ale i naději. Že i z velmi složité situace vede cesta ven.
Podcast Pauza pro duši je pořad o duševním zdraví pro každodenní život. Jeho moderátorka Barbara Nesvadbová, známá spisovatelka a novinářka, se dlouhodobě věnuje mezilidským vztahům i vnitřnímu světu člověka. Pořad funguje jako „domácí lékař pro duši“ – první pomoc ve chvílích, kdy člověk nemá sílu, možnosti nebo čas vyhledat odbornou pomoc. Nejde o náhradu terapie, ale o citlivé otevírání náročných témat, pojmenování emocí a nabídku porozumění. Pořad najdete na webu Proženy.cz, Spotify a v aplikaci Podcasty.
S kým jsme si povídali
Profesorka Hana Papežová je přední česká psychiatrička specializující se na léčbu poruch příjmu potravy. Věnuje se klinické praxi, výzkumu i výuce. V rámci postdoktorandského studia působila v NÚDZ, absolvovala stáž v Nathan S. Kline Institute v USA, kde se věnovala výzkumu schizofrenie, bipolární poruchy a násilného chování. Zkušenosti má také z krizové intervence (RIAPS Praha). Od konce 80. let se systematicky věnuje problematice poruch příjmu potravy a patří k nejvýznamnějším odborníkům v této oblasti v ČR.
Profesorka Hana Papežová si s Bárou Nesvadbovou v podcastu Pauza pro duši povídají Foto: Michal Šula, Proženy.cz
Kořeny sahají hluboko
Poruchy příjmu potravy nejsou jen otázkou jídla. Často mají hlubší, někdy i transgenerační kořeny. „Může jít o rodinná tajemství, která vyplouvají na povrch až po letech,“ říká profesorka. Velkou roli hraje také prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, i epigenetické vlivy.
V praxi se navíc často objevuje propojení s dalšími problémy – například se závislostmi. Alkohol, léky na potlačení chuti k jídlu nebo projímadla mohou být součástí začarovaného kruhu.
Touha po dokonalosti
Mnoho pacientek spojuje jeden rys: perfekcionismus. Potřeba mít vše pod kontrolou. Dělat věci „správně“. Jenže právě snaha o dokonalost může vést k extrému, který ohrožuje zdraví i život. „Když chcete být dokonalé v anorexii, máte sice jistotu, ale velmi nebezpečnou,“ upozorňuje Hana Papežová. A paradoxně – když se podaří nemoc překonat, může přijít další výzva. Najít novou identitu. Život bez nemoci.
Zdravé stravování bez extrémů
Dnešní doba je plná protichůdných informací o výživě. Mnozí lidé se snaží jíst „co nejlépe“, ale hranice mezi zdravým přístupem a posedlostí je někdy velmi tenká. Podle Hany Papežové je klíčem vyváženost. Bez extrémů. Bez tlaku na dokonalost. „Jídlo má být radost,“ připomíná.
Naděje existuje
Poruchy příjmu potravy nejsou nevyléčitelné. Až třetinu pacientů lze podle odborníků vyléčit úplně. Základem je ale otevřenost, včasná pomoc a ochota přiznat si, že problém existuje. „Tělo je velký zázrak. A když ho máme, měli bychom mu dát smysl,“ říká profesorka Hana Papežová.
