Článek
Možná to znáte i vy. V okruhu přátel přibývá rozchodů. Často náhlých, bez dlouhého „lepení“ a opravování. Proč jsme méně ochotni vztahy spravovat? „Společnost je dnes tekutější. I vztahy. Jednodušeji se do nich vstupuje a jednodušeji se z nich vystupuje,“ říká terapeut Michal Mynář. Elektronická komunikace tomu jen nahrává. Stačí klik – a člověk je ze života pryč. Zablokovaný. Smazaný.
Jsme konzumní společnost. A tento model se propisuje i do intimity. Ještě generace našich rodičů vnímala rozvod jako stigma. My jsme si zvykli rychle si pořídit něco nového. Nespravovat. Jenže vztah není produkt. A krize není vždy důvod k likvidaci.
Podcast Pauza pro duši je pořad o duševním zdraví pro každodenní život. Jeho moderátorka Barbara Nesvadbová, známá spisovatelka a novinářka, se dlouhodobě věnuje mezilidským vztahům i vnitřnímu světu člověka. Pořad funguje jako „domácí lékař pro duši“ – první pomoc ve chvílích, kdy člověk nemá sílu, možnosti nebo čas vyhledat odbornou pomoc. Nejde o náhradu terapie, ale o citlivé otevírání náročných témat, pojmenování emocí a nabídku porozumění. Pořad najdete na webu Proženy.cz, Spotify a v aplikaci Podcasty.
Hledáme partnera, nebo jen potvrzení sebe?
„Záleží, co od vztahu čekáme,“ říká terapeut. Stačí se podívat na filtry seznamovacích aplikací. Často nehledáme partnera. Hledáme zrcadlo. Stejnost. Bezpečí v kompatibilitě.
Jenže, jak připomíná světově uznávaná americká psychoterapeutka Esther Perel, pro vášeň a dlouhodobou funkčnost vztahu potřebujeme rozdílnost. Potřebujeme dialog. Vzdálenost.
Ti, kdo hledají jen stejnost, sice získají bezproblémový začátek, ale povrchní. A čas takovou kompatibilitu nevyhnutelně rozklíží.
Vztahy jsou důležité právě kvůli dialogu. A nejen partnerské. Všechny. Díky dialogu se dozvídáme o světě druhého – a současně o sobě. Sebepoznání izolované v ložnici s knihou má své limity. V určité chvíli musíme vyjít ven. Umazat si ruce zkušeností.
S kým jsme si povídali
Michal Mynář je terapeut, kouč a průvodce vědomou komunikací. Vystudoval satiterapii, tedy humanisticky orientovaný psychoterapeutický směr pracující s všímavostí, a ve své praxi se věnuje především vztahům. Nejen partnerským, především tomu nejzásadnějšímu: vztahu k sobě samému.
Psychoterapeut Michal Mynář si s Bárou Nesvadbovou povídají v podcastu Pauza pro duši o současných vztazích. Připomínají, že ve vztazích nejde o dokonalost, ale o ochotu zůstat ve hře a hrát ji spoluFoto: Proženy.cz
Nerozumíme si? To je normální
Jedna z největších iluzí vztahů je představa, že když si dva lidé nerozumí, je to selhání. „Právě přiznání, že si nerozumíme, je výchozí bod,“ vysvětluje Michal Mynář. Z něj pak může vyrůst aktivní naslouchání. Doptávání. Ochota vysvětlit. Šum v komunikaci není výjimka, ale norma. Problém není, že si nerozumíme. Problém je, že si myslíme, že bychom měli.
Šachy, nebo kooperativní hra?
Ve své knize přirovnává Michal Mynář vztahy k deskovým hrám. Pokud zvolíme kompetitivní model, například šachy, stojíme proti sobě. Bojujeme o tah, o výhodu, o vítězství.
Pokud hrajeme kooperativní hru, jsme na jedné straně – proti problému a ne proti sobě. Hledáme společné řešení. Společný směr.
„Když se rozhodnete pro šachy, je možná lepší zůstat sám,“ říká terapeut s nadsázkou. Ve vztahu nejde o to, porazit druhého. Jde o ochotu domlouvat se. Učit se. Růst vedle sebe.
Proč být ve vztahu?
Odpověď není romantická ani jednoduchá. Být ve vztahu znamená vystavit se dialogu. Zrcadlení. Někdy nepohodlí. Ale také hloubce, kterou sami sobě dát neumíme. Možná je opravdu těžké žít sám se sebou. Ale právě vztahy nám dávají šanci sebe poznat. Ne jako ideální verzi, ale jako skutečného člověka – v konfliktu, v rozdílnosti, v růstu.
