Pořiďte si rýmovník. Pročistí vám vzduch a navíc i odpudí otravný hmyz

Mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, moud, molice…Se všemi těmito názvy se můžete setkat při označení rýmovníku. Aby to bylo kompletní, ještě navrch přidáme jeho latinské jméno Plectranthus amboinicus. Z hlediska botanického patří do čeledi hluchavkovitých. Ale dost názvů a odborných výrazů, rýmovník vám představíme z praktického hlediska a také poradíme, jak jej pěstovat.

Rýmovník poznáte podle silných, drobnými chloupky posetých dužnatých listů. Ty se však mohou lehce lišit tvarem i barvou. Existuje totiž spoustu odrůd této rostlinky, a proto i tolik označení.

Co je ale spojuje, je velmi silná vůně – voní jako máta a meduňka dohromady, možná ucítíte i kafr. Aroma listů je velmi nepříjemné hmyzu, jako jsou mouchy, komáři, mšice nebo moli. Rostlinka tak funguje jako účinný přírodní repelent.

Využívat rýmovník pouze jako ozdobu interiéru či odpuzovač hmyzu by byla věčná škoda. Jak už název napovídá, má blahodárné účinky při rýmě a nachlazení. Stačí třeba list mnout v ruce, vůni „inhalovat“ a váš ucpaný nos se uvolní. Už jenom tím, že rostlinu postavíte na parapet, prospějete svému zdraví, protože uvolňující se silice čistí vzduch.

Čerstvé listy můžete použít k přípravě čaje. Ten vám pomůže při nachlazení, zmírní také bolesti hlavy či projevy astma a snižuje vysoký krevní tlak. Účinky má i na trávicí soustavu, funguje na střevní a žaludeční koliky, vylaďuje zažívání, dokonce prý působí proti parazitům ve střevech. Vychladlý odvar má dezinfekční účinky a urychluje hojení drobných ran i popálenin.

Tato léčivka, které se doma daří po celý rok, je také ceněna jako koření. V podstatě ji můžete použít všude tam, kam byste přidali šalvěj. Hodí se k „těžkému“ masu, třeba pod pečené hovězí, skopové nebo jehněčí. Okořenit jí můžete marinády na grilovaná masa. Výborná je ke zvěřině nebo do paštik. Nasekat ji můžete rovněž do salátů.

Pěstování rýmovníku není nikterak složité. Rostlina je nenáročná, světlomilná, ideální proto bude, když jí vyhradíte okenní parapet. Pozor ale na mráz, průvan a přemokření, listy by začaly žloutnout nebo hnědnout.

V létě jí dopřejte vydatnější zálivku a můžete ji přesunout na zahradu. V zimě vody uberte, protože spíš odpočívá. Nepotřebuje nijak vydatnou zeminu, občas ji ale můžete přihnojit.

Bylinu zaštipujte dokulata, aby se rozkošatěla. Množení je snadné, stačí dát vrcholové řízky do vody a rychle pustí kořínky. Ideální dobou k množení je jaro a léto.

Rýmovník roste doslova před očima. Jakmile budete mít statný exemplář, můžete si z odštípnutých lístků – pokud je nespotřebujete čerstvé – připravit lahodný sirup.

Sušení moc nepřipadá v úvahu. Dužnaté listy jsou prakticky neusušitelné. Sirup pomáhá v boji proti rýmě a kašli. Můžete jím ochutit čaj i vodu, ale třeba také ovesnou či rýžovou kaši.

Budete potřebovat: 50 až 60 lístků rýmovníku, 2 kg cukru, 20 dkg kyseliny citronové

Postup: Neumyté lístky zalejte dvěma litry vychladlé převařené vody. Nechte 24 až 36 hodin louhovat a kontrolujte, aby byly lístky zcela ponořené. Přeceďte a do výluhu vsypte cukr a kyselinu citronovou. Zahřívejte, dokud se cukr nerozpustí. Jen pohlídejte, aby se sirup nedostal do varu, tím by se zničilo mnoho cenných látek. Ihned naplňte do skleniček, pevně je uzavřete a otočte dnem vzhůru. Poté sirup uchovávejte na chladném místě.

Rýmovník je zkrátka velmi užitečná rostlinka. Jestli mezi vaší domácí květenou prozatím chybí, pořiďte si ji. Nebudete litovat.