Hlavní obsah

Krev a lásky slavných žen: Afrodite a Psyche, příběh žárlivé tchyně

Foto: Zwiebackesser, Shutterstock.com

Svět starořeckých bohů nebyl jednoduchý. Pojily je složité příbuzenské i milostné vztahy, a kdyby nebyli nesmrtelní, šlo by mezi nimi často o život. Jak to bylo s bohyní Afrodite a její lidskou snachou Psyche?

Článek

Co tak dělali, na co mysleli a jak žili starořečtí bohové? Byli takoví, jaké si je přáli mít lidé. Takoví, jak o nich lidé snili. A protože lidé sní velmi často o lásce a o milování, prožívali bohové mnoho milostných vzplanutí a sexuálních rozkoší.

Právě taková byla bohyně lásky a sexuality Afrodite. Dcera prvního z bohů Řecka Dia. A ten Zeus ji dal za manželku zrození šerednosti, bohu ohně Hefaistovi. Což byl mimochodem také jeho syn.

Nevěrná manželka

Příšerák byl do manželky zamilovaný až po uši, ale ona do něj rozhodně ne, a kdykoliv měla šanci, tak mu zahnula. Nejčastěji se svým druhým bratrem, bohem války Arem. Toť se ví, ne s nějakým polobohem, nebo dokonce s člověkem. Na to si svojí krásy a božské výjimečnosti příliš vážila. Dělala vše opatrně, nepřála si mít se svým mužem nějaké rozbroje.

Už tenkrát byli i mezi bohy šmíráci a udavači. Takový bůh slunce Helios byl typickým příkladem. Ten co neviděl, to nevyzradil. A že toho viděl dost a pokaždé hned běžel bonzovat.

Když sledoval Afroditu, jak si to rozdává s Arem, už si mnul pracičky a těšil se, jak Hefaista vyvede z míry. A možná, že toho vzteklouna i trefí šlak. Všecko mu to začerstva vypověděl. I s těmi největšími detaily.

Hefaistos se pochopitelně naštval, ale nic ho netrefilo. Ukoval jemňounkou, ale velice pevnou síť. Tu připevnil k svému a Afroditinu loži. Načež odjel na výlet... Nikam neodjel. Jenom to předstíral.

Ares přišel na návštěvu, hupsnul na svou milenku a bingo. Oba milenci byli rázem chyceni v síti. A úplně nahatí. Dokonce tak, že se jeden od druhého nemohli odpojit.

Boží pohoršení

Hefaistos svolal k lapené dvojici všechny významné bohy a požadoval od Dia a od boha války výkupné, jinak ty dva nechá v síti na věčné časy.

Zeus se mu vysmál, mávl rukou a odešel.

První se přihlásil Poseidon. Koukal na holé tělo Afrodity a nemohl si pomoct: „Já ti to zaplatím.”

Slova se ujal Hermes: „Já bych si to s Arem rád vyměnil, kdyby to šlo, Hefaiste.”

Hefaistos milence pustil, protože se mu smáli už všichni. A také dál svoji ženu miloval. Afrodite zůstala vdaná, spala dál s bratrem bohem Slunce, ale rodila děti Poseidonovi i Hermovi. Prostě, byla to holka veselá.

Foto: Reidl, Shutterstock.com

Afrodita Milóská (galerie Louvre v Paříži)

Povedený synek

Jedním z Afroditiných synů byl takový nezbeda. Jmenoval se Eros a žádná sukně mu neutekla. Už proto, že měl velká zlatá křídla a létal na nich jako vítr. S sebou si nosil zlatý luk a šípy, které střílel po lidech i po bozích. Kdo byl zasažen, ucítil mocné milostné nutkání a byl ztracen. Eros vůbec nebyl hodný kluk.

Naopak, ani maminka na něj nestačila. Tak byl potvorný.

Zeus navrhoval, aby ho, jak se narodil, zabili, protože od něj očekával samé lumpárny. A potíže pro božskou rodinu. V čemž se nemýlil. Ale maminka ho schovala v pralese s dvěma lvicemi, které ho odkojily. Když vyrostl, vrátil se na Olymp a byl všemi milován. Kdo by ho nemiloval, po tom by vypálil svůj zlatý šíp a láska k němu by hned vzplanula.

Nakonec s ním měla potíže i samotná Afrodite. Totiž – kvůli němu.

Láska na první pohled

Žila v Řecku dívka, o níž se říkalo, že je ještě krásnější než bohyně lásky. A hlavně byla mladší. Jmenovala se Psyche. Dokonce si je lidé, k nevoli Afrodity, pletli.

Bohyně si zavolala svého synka a povídá: „Hochu, teď budeš aspoň k něčemu užitečný. Leť za Psyche a střel po ní šípem. Ať se zamiluje do té největší zrůdy na světě. A má s ní hnusné děti.”

Eros k dívce doletěl, kouknul na ni a maminku neposlechl, protože se zaláskoval až po uši. Nabídl jí, že by si ji vzal. Jen se nesměla zajímat o to, kdo on je. Nesměla ho vidět.

Protože byl bůh i v posteli, vzala si ho. Ale protože byla zvědavá, v noci si na něj posvítila. Přitom ho lampou popálila, čímž ho probudila.

Nic neřekl a odletěl.

Tři úlohy božské tchyně

Mladá žena si nemohla pomoct, tolik jí Eros v posteli chyběl. Všude ho hledala. Nakonec s prosíkem přišla i k Afroditě.

„Ano, je tady a léčí si popáleniny, které jsi mu svou zvědavostí způsobila.”

„Pustíš mě k němu?”

„Ne, jedině, že bys...”

„Co? Udělám cokoliv.”

„Splnila tři úkoly.”

„Ráda,” vůbec nevěděla, co slibuje.

Nejdřív měla roztřídit hrách, fazole a čočku. Takový popelkovský úkol. Byla toho spousta a měla na to krátký časový limit. Ale pomohli mravenci, kterým ona říkala roztomile brablenci.

S tím, aby donesla vodu z černého pramene v podsvětí, jí píchnul orel. Měl pro ni slabost a věřil bláhově a neodůvodněně, že se jednou stane mužem a odměnu si od ní vybere v milostných hrách.

A pak přišla rána. Poslední úkol! Psyche má vyrazit do říše mrtvých a odtamtud přinést kouzelnou mast, která vyléčí jejího manžela z popálenin od lampy.

Do říše mrtvých ovšem normálně mohou pouze mrtví. Takže Afrodite vlastně požadovala od Psyche, aby spáchala sebevraždu. Jenomže zase – když se zabije, bude v říši mrtvých a dostane třeba i tu mast. Ale už ji nepřinese, protože je mrtvá a mrtví mezi živé nesmějí. Čili nesplní úkol a nikdy nezíská Erota zpátky a nebude si s ním moci užívat rozkoší.

Psyche si řekla, že to prubne, vylezla na vysokou věž a chystala se skočit dolů hlavou napřed.

Ale tu se nad ní ustrnula ta věž a poradila jí: „Jdi k Charonovi, on tě mezi mrtvé i odtamtud převeze. Za každou cestu mu dej jeden zlaťák. A tříhlavému psu u vchodu dej jeden koláč za vstup a druhý za vypuštění ven. Marmeládové, nezapomeň. Nejradši s jahůdkami. Ne makové nebo tvarohové. On je děsně na sladké.”

Psyche všechno správně provedla, mast přinesla a Afroditě nezbylo než ji k synovi pustit. Ona zase nebyla tak zlá, jak se o ní šuškalo.

ynezorPumanzeSaNyknalC