Hlavní obsah

Jill Biden i Melania Trump. Znáte výrazné první dámy USA?

Foto: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Reklama

Bitva o Bílý dům byla napínavá. Prezidentští kandidáti doháněli vyrovnaným skóre miliony lidí k šílenství a světová média na chvíli vypustila z hlavních titulků slova pandemie či koronavirus. Lítý boj už je u konce (tedy snad), a tak jsme si posvítili na první dámu i její nejvýraznější předchůdkyně.

Článek

Napětí panovalo i mezi Melanií Trump a Jill Biden – vždyť post manželky prezidenta USA je funkce, kterou získá opravdu jen malá hrstka vyvolených. Pojďte si s námi připomenout americké první dámy dvacátého i jednadvacátého století, jež utkví v paměti i těm, kdo politická témata vůbec nesledují.

Jill Biden (69) 

Foto: Profimedia.cz

Její skromnost je Američanům sympatická. V roce 2009 získal její manžel Joe Biden (77) místo v Obamově vládě a osm let působil jako viceprezident – ona se tedy stala druhou dámou. Své dosavadní práce se ale odmítla vzdát a stále přednášela angličtinu na univerzitě v severní Virginii. Povolání druhé dámy však nebrala na lehkou váhu a svému muži byla oporou ve všech směrech. Založila iniciativu, která má za cíl zvyšovat povědomí o prevenci rakoviny prsu, a věnuje se rovněž pomoci válečným veteránům Foto: Profimedia.cz

Melania Trump (50)

Foto: Profimedia.cz

Bývalá slovinská modelka se za miliardáře Donalda Trumpa (74) provdala v roce 2005 a titul první dámy nosila od roku 2017. Ačkoliv mluví šesti jazyky, z její angličtiny si mnozí utahují. Letos oslavila padesátku, ale na svůj věk rozhodně nevypadá. I proto se objevují spekulace o nejrůznějších plastických operacích, které jí pomáhají zastavit čas. Známé jsou také její fotografie, na nichž před více než dvaceti lety pózovala v rouše Evině Foto: Profimedia.cz

Michelle Obama (56)

Foto: Profimedia.cz

Svět si ji bude navždy pamatovat jako první Afroameričanku v roli první dámy. A zhostila se jí vskutku báječně, koneckonců stále patří k nejobdivovanějším ženám Ameriky. Vystudovala sociologii na Princetonu a práva na Harvardu, bojovala za práva utiskovaných a v roce 1992 stanula před oltářem se svým kolegou z advokátní kanceláře. Jmenoval se Barack Obama (59). Mají dvě dcery i krásný vztah, přestože nebyl vždy růžový – politická kariéra brala exprezidentovi spoustu času, který by jinak věnoval rodině. Pár se nikdy netajil tím, že se obrátil na manželskou poradnu a nakonec vše dobře dopadlo Foto: Profimedia.cz

Hillary Clinton (73) 

Foto: Profimedia.cz

V letech 1993 až 2001 byla první dámou, později ministryní zahraničních věcí ve vládě Baracka Obamy a před čtyřmi lety kandidovala v prezidentských volbách, v nichž ji porazil miliardář s ikonickým účesem – Donald Trump. I tak se ale jedná o první ženu v historii USA, která byla na tuto funkci vůbec nominována. Po boku Billa Clintona (74) obhajovala lidská práva a setkala se i s naším tehdejším prezidentem Václavem Havlem (✝75), veřejně podpořila hnutí Black Lives Matter a zdůraznila, že rasismus je prvotním hříchem AmerikyFoto: Profimedia.cz

Jacqueline Kennedy (✝64)

Foto: Profimedia.cz

Byla manželkou 35. prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho (✝46) a módní ikonou. Její cit pro eleganci a outfity inspirované francouzským šarmem obdivovali lidé po celém světě. Vystudovala prestižní soukromou školu Vassar College, pracovala jako fotoreportérka a bravurně ovládala cizí jazyky. Není žádným tajemstvím, že manželovi překládala politické texty z francouzštiny i španělštiny. Zasloužila se o to, aby byl Bílý dům prohlášen za národní historickou památku, a i když žila hlavně pro rodinu, šťastný konec její manželství nečekalo. Po smrti chotě, na kterého byl v roce 1963 spáchán atentát, se s dětmi odstěhovala do New Yorku a stáhla se do ústraní Foto: Profimedia.cz

Eleanor Roosevelt (✝78)

Foto: Profimedia.cz

Toto je nejdéle sloužící první dáma – po manželově boku vydržela ve funkci dvanáct let. Franklin D. Roosevelt (✝63) opravdu nepředstavoval prototyp ideálního muže, a když odhalila nevěru se sekretářkou, jejich vztah ochladl. K rozvodu se ale dvojice neuchýlila a ona se stala symbolem nezávislé ženy. O muže se ochotně starala i poté, co prodělal obrnu. Dotáhla to až na nejdůležitější dámu Demokratické strany, stala se americkou mluvčí OSN, celoživotně bojovala za ženská práva, zákaz dětské práce a tolerantní společnost – rasismus představoval ve 20. století v USA obrovský problém, který se dodnes nepodařilo zcela vymýtitFoto: Profimedia.cz

Reklama

Načítám