Placený obsah na internetu může vydělávat. Jak rozjet svůj projekt? Tipy úspěšné Denisy Hrubešové

Když před pěti lety vznikala platforma Forendors, spousta lidí nevěřila, že Češi budou ochotní platit za obsah na internetu. Tehdy ji založila Denisa Hrubešová se svým společníkem Davidem Slačálkem a propojili tak podcastery a další digitální tvůrce s publikem, které je ochotné za jejich tvorbu pravidelně platit.

„Chtěli jsme přijít s něčím novým, co by mělo během otravných lockdownů smysl. Ale nakonec se to celé rozjelo mnohem víc, než jsme možná sami předpokládali, protože podcasty jsou v Česku čím dál populárnější,“ říká Denisa Hrubešová.

Forendors už tvůrcům vyplatilo 170 milionů korun, z toho 85 milionů jen za loňský rok. Na platformě je dnes přes 1 600 digitálních tvůrců, mezi nimi podcasty Kecy a politika, Čestmír, Chumelenice nebo Gastromapa Lukáše Hejlíka.

Průměrná měsíční platba za předplatné loni vzrostla na 177 korun. V roce 2024 činila 159 korun. Přibývá také lidí, kteří podporují víc než jednoho tvůrce: v loňském roce jejich podíl poprvé překročil desetinu a dosáhl 11 %. Předplatitelé navíc u svých oblíbených autorů zůstávají déle. Průměrná délka předplatného se v roce 2025 prodloužila na 396 dní, zatímco v roce 2024 to bylo 362 dnů.

Dobrý nápad nestačí. Na začátku se často řeší všechno najednou: produkt, zákazníci, peníze, komunikace, chyby i pochybnosti. Právě proto podle Denisy Hrubešové záleží hlavně na týmu: „Zaprvé, a to je nejdůležitější, jsem se obklopila skvělými lidmi v čele s Davidem Slačálkem, se kterým Forendors táhneme celou dobu společně. V týmu musí být schopní lidé, se kterými si rozumíte.“

Díky tomu se může soustředit na to, co jí jde nejlépe: delegování. Nemusí se utápět v mikromanagementu a může se věnovat strategii, rozvoji firmy a novým projektům.

Tip pro začátek: Nehledejte jen lidi, kteří „něco umějí“. Hledejte ty, kterým důvěřujete, kteří umějí převzít odpovědnost a dokážete s nimi mluvit i ve chvíli, kdy se něco nedaří.

Začínající podnikatelé mívají pocit, že si všechno musejí vyřešit sami. Jenže některým problémům se dá předejít jednoduše: tím, že se zeptáte lidí, kteří už podobnou cestou prošli. „Dnes už bych se zkušenějších ptala mnohem víc a ušetřila bych si tak spoustu problémů a přešlapů,“ říká Denisa Hrubešová.

Neznamená to kopírovat cizí cestu. Spíš si včas ověřit, jestli nezapomínáte na něco zásadního: právní věci, finance, smlouvy, ochranu značky nebo třeba nastavení týmu.

Tip pro začátek: Najděte si člověka, který už vybudoval něco podobného. Stačí jedna konzultace, káva nebo krátký mentoring. Může vám ušetřit měsíce práce i spoustu peněz.

Forendors se dřív jmenovalo jinak. Kvůli ochranné známce na název Pickey se po dvou letech fungování musel přejmenovat. A nebylo to poprvé: úplně původní název museli zakladatelé opustit také kvůli ochranné známce ještě před ostrým startem. A tak vyšel až třetí pokus…

„Pokud začínáte, ochranná známka je základ. Vyřídit všechny formality přitom zabere poměrně dlouhou dobu, klidně půl roku. Sice to není tak sexy jako vytvářet web, logomanuál, merch a podobně, ale zase vám to ušetří spoustu peněz a nervů kvůli rebrandingu,“ vysvětluje Denisa Hrubešová.

Nakonec jim pomohl marketér Michal Pastier. Název Forendors vznikl jako složenina anglických slov FOR, tedy „pro“, a ENDORSement, tedy „podpora“. Vystihuje tak základní myšlenku platformy: podporu digitálních tvůrců.

Tip pro začátek: Než si necháte vyrobit logo, web, vizitky nebo merch, ověřte si, jestli název můžete používat. Rebranding po startu je drahý, stresující a mate zákazníky.

Zpětně by Denisa Hrubešová udělala řadu věcí jinak. Zároveň ale říká, že právě omyly a přešlapy patří k nejcennějším lekcím: „Můžete mít načteno a nastudováno, můžete se ptát, to všechno vám určitě pomůže, ale chyby k tomu zkrátka také patří. Důležité je mít zápal a skvělé parťáky, abyste tyhle chvíle překonali.“

Její příběh ukazuje, že začátky nemusejí být dokonalé. Důležité je rychle se učit, opravovat směr a nebát se přiznat, že něco nevyšlo.

Tip pro začátek: Nečekejte na ideální podmínky. Spusťte projekt v rozumné podobě, sledujte reakce lidí a upravujte ho podle reality.

Platforma pro tvůrce digitálního obsahu není jediný projekt, kterému se Denisa Hrubešová věnuje. Ještě v době, kdy pracovala v marketingu, si přivydělávala jako tatérka. Z těchto výdělků z velké části financovala rozjezd podnikání.

Dnes už tři roky vlastní tetovací studio Hidn, kde působí víc tatérek. „Díky tetování jsem se před lety mohla postavit na vlastní nohy a dát výpověď v práci. Pořád mě to strašně baví! Letos už jsem udělala přes sto tetování, přestože mi nejvíc času samozřejmě bere Forendors.“

Loni založila také třetí firmu, Rybíz Production, kterou pojmenovala po svém psovi. Zaměřuje se na vzdělávací akce. K tomu moderuje podcasty Věci a Jak funguje život.

A nově se věnuje také vibe codingu, tedy kódování a programování s využitím umělé inteligence. Základy se učila několik týdnů v Thajsku a dnes o tématu publikuje i přednáší. Podle ní přitom není nutné být programátorem: „Já jsem programování nikdy nerozuměla a nerozumím doteď. Ale může se to naučit opravdu každý.“

Vibe coding pomohl ušetřit čas i peníze v podnikání. „Letos to bude kolem sedmi set tisíc korun. Takže to je vlastně poslední rada pro začínající podnikatele – přemýšlejte o tom, co děláte, zvažujte, jestli zaběhlé procesy nemůžete dělat jednodušeji nebo levněji, zkoušejte nové věci. Ale hlavně, ať už s umělou inteligencí, nebo bez ní, dělejte to, co vás baví,“ říká Denisa Hrubešová.

Podnikatelka, jedna z výrazných osobností české podcastové scény a spoluzakladatelka platformy Forendors, která propojuje digitální tvůrce s jejich předplatiteli a tvůrcům už vyplatila 170 milionů korun. Zároveň vlastní tetovací studio Hidn, založila firmu Rybíz Production zaměřenou na vzdělávací akce, moderuje podcasty Věci a Jak funguje život a věnuje se vibe codingu.