Láká vás vybudovat byznys pro děti? Manželé Mašátovi to dokázali: „Je to horská dráha!“

Na začátku nebyl silný byznys plán, naopak. „Byli jsme nejdřív klienty The Little Gym v Amsterdamu. Zažili jsme program na vlastních dětech, viděli jsme, jak je rozvíjel, a postupně jsme si začali říkat, že by bylo krásné přinést koncept i do České republiky, kde nic takového neexistovalo,“ vzpomínají Jana a David Mašátovi.

Nebyl to ale nápad, který by se zrodil přes noc. „Zrál v nás asi sedm let. A potom to opravdu přišlo. Děti už šly do školy, trochu se nám uvolnily ruce a zároveň jsme cítili, že když to neuděláme teď, možná už nikdy.“

Místo vlastního konceptu si vybrali franšízu – ale ne proto, že by hledali jednodušší cestu. „Chtěli jsme právě The Little Gym. Poznali jsme ho jako rodiče a nechtěli jsme otevřít ‚nějaké cvičení pro děti‘, ale právě tento konkrétní program.“

Franšíza je skvělý způsob podnikání v tom, že nemusíte vymýšlet úplný základ produktu; kupujete si know-how, které vznikalo desítky let. „Kdybychom to měli stavět od nuly, tedy metodiku, propracované osnovy, systém lekcí, školení instruktorů, trvalo by nám to roky a udělali bychom pravděpodobně spoustu chyb.“

Na druhou stranu to znamená i jasná pravidla. „Musíte dodržovat brand identitu, styl komunikace, barvy, vizuál. Pro někoho to může být svazující. Ale vybudovat silnou značku od nuly je extrémně náročné, dlouhé a nákladné.“ Nicméně i franšíza dává prostor pro vlastní realizaci: lokální marketing, výběr týmu, externí školení… Nemusíte vymýšlet core produkt a přitom stále budujete vlastní podnikání.

Jedna z největších iluzí? Že začátek není tak náročný. The Little Gym neprodává licenci automaticky, ale uděluje ji. Zájemce tedy musí projít kandidátským procesem. Není to tak, že si člověk jen koupí licenci a otevře pobočku.

„V našich podmínkách je potřeba počítat s investicí zhruba 5 až 7 milionů korun na jednu pobočku, část je možné financovat úvěrem, ale více než polovina by měla být z vlastních zdrojů. Kandidátský proces trvá zhruba rok a potom musíte přičíst dalších 6 až 8 měsíců na přípravu pobočky.“

Součástí investice je licence na 10 let a teritoriální exkluzivita, dále certifikované vybavení tělocvičny, stavební úpravy prostoru, IT, nábytek, úvodní marketing a další provozní vybavení. Celý proces je tedy běh na dlouhou trať – finančně i mentálně.

Ekonomika je neúprosná. „Největší náklad jsou mzdy: zhruba 50 procent. Druhou zásadní položkou je nájem.“ Do černých čísel se nedostanete hned. „My jsme u první pobočky break-evenu dosáhli zhruba po 24 měsících. Novější pobočky, kde už byla značka známější, to zvládly kolem 12 měsíců.“

Další výzva je najít vhodný prostor. „Potřebujete přízemí, dobrý přístup pro kočárek, denní světlo, možnost pohodlného čekání pro rodiče, splnění všech norem, hygienických i požárních.“ Důležitá je i dopravní dostupnost. „Moderní rodiče často využívají MHD – nechtějí řešit parkování a myslí ekologicky.“ Každý detail přitom stojí čas i peníze. A stavební úpravy bývají mnohdy nepředvídatelnou položkou.

Pokud něco rozhoduje o úspěchu, jsou to lidé. „Instruktor musí mít děti opravdu rád. Bez toho to nejde.“ Najít vhodné lidi ale není jednoduché. Výběr je vícekolový: od CV přes osobní setkání až po zkušební směnu. „Teprve tam se často ukáže, jestli je to opravdu práce pro ně.“ A tím to nekončí.

„Základní trénink trvá 6 až 8 týdnů. Ale než je člověk připravený vést lekce samostatně, může to trvat půl roku až rok. Máme celosvětový systém školení, kde každý instruktor studuje z tréninkových materiálů, fotek, přehledů a videí. Postupně plní jednotlivé úrovně a rozvíjí své dovednosti krok za krokem. I to je velká výhoda franšízy – takový školící systém bychom sami stavěli roky.“

Podnikání pro děti má jedno zásadní specifikum. „Nositelem služby je dítě, ale plátcem je rodič.“ A právě rodiče mají vysoká očekávání. „Chtějí pro své dítě to nejlepší. My se snažíme být maximálně otevření. Rodiče vidí přes prosklenou stěnu celé lekce, dostávají zpětnou vazbu, vysvětlujeme, co a proč děláme. Snaha o otevřenost, informovanost a správná očekávání jsou v našem prostředí naprosto zásadní.“ Nesmírně důležité je také partnerství: „Rodič pro nás není soupeř, ale partner v rozvoji dítěte.“

Podle manželů Mašátových je největší chyba podcenit náročnost. „Je to horská dráha. Nahoru, dolů – a někdy opravdu prudce.“ A hlavně: není to jen byznys. „Budujete opravdové vztahy s dětmi, s rodiči. Není to něco, co rozjedete a pak od toho odejdete. Je to závazek.“

Přes všechny výzvy ale mluví o své práci s nadšením. „Uvědomíte si, že to, co jste vybudovali, ovlivňuje stovky a tisíce dětí. A to je pocit, kvůli kterému to celé dává smysl.“