Odcházíte z práce na volnou nohu? Mějte rezervu na 6 měsíců a vytvořte si dvě verze rozpočtu

„Podnikání podle mě není romantická představa o svobodě, ale svoboda vykoupená odpovědností. Když se něco pokazí, jde to za vámi. Když se něco povede, je to vaše,“ říká žena, jejíž příběh a přístup mohou v mnohém inspirovat. Co musí rodina každý měsíc ustát, aby se podnikání nestalo zdrojem stresu?

Jaké to je, odejít pracovat na volnou nohu, tedy sám na sebe? Konzultantka v oblasti HR Hana Slačálková s tím má vlastní zkušenost. Nejtěžší pro ni bylo připustit si, že chce odejít z práce, kde jí nic zásadního nechybělo. „Měla jsem tým, dobrou šéfovou a prostředí, ve kterém jsem se cítila dobře. Přirovnávám to k situaci, kdy je vám s někým fajn, ale zároveň víte, že už potřebujete změnu.“ Dřív než finanční stránku věci tak řešila tu emoční.

Teprve až si Hana Slačálková sama srovnala, proč chce změnu, otevřela toto téma doma. Klíčové bylo manžela z rozhodnutí nevynechat – mluvila s ním konkrétně a pragmaticky: Jestli by zvládl určitou dobu větší kus odpovědnosti, třeba platit hypotéku sám, nebo ji překlenout, kdyby rozjezd nevycházel.

Silné téma je v tomto případě i partnerské nastavení. U nich doma dlouhodobě funguje model, kdy se náklady dělí napůl: od hypotéky až po dovolené. „Vždycky jsme to tak měli a hraje v tom roli i moje zkušenost z rodiny, kde jsem viděla model, který mi osobně nedával smysl a věděla jsem, že to chci mít nastavené jinak.“

Hana Slačálková uvádí, že v praxi často pomůže, když si partneři předem řeknou, co je pro ně v přechodném období přijatelné. Nejde jen o peníze, ale i o režim domácnosti: kdo na chvíli převezme víc povinností, co se dočasně oseká a co je naopak nedotknutelné. „Takové domluvy umí z klíčového období sejmout zbytečné emoce, protože obě strany vědí, na čem jsou.“

Definovala si také, co pro ni znamená stabilní podnikání: „Není to jeden dobrý měsíc ani pocit, že už to nějak jede. Za stabilitu považuji chvíli, kdy rodina bez škrcení zvládne zaplatit fixní náklady, myslí na daně a ještě jí zbyde prostor na normální život.“ Je to užitečný filtr: pokud domácnost funguje jen tehdy, když se jede „na krev“, a daně se řeší až na poslední chvíli, stabilita je spíš iluze.

Když Hana Slačálková mluví o bezpečném startu, opakovaně se vrací k finanční rezervě. Než odešla na volnou nohu, spočítala si nutné měsíční výdaje, bez kterých se nedá fungovat, a dočasně vyškrtala věci, které nejsou k přežití. Teprve z tohohle čísla si udělala základ pro finanční polštář. „To číslo jsem vynásobila šesti, abych si vytvořila půlroční rezervu,“ říká.

Nešlo jen o to, mít něco našetřeno, ale mít konkrétní částku, která jí koupí čas a klid. A zmiňuje i druhou stránku věci: rezerva chrání nejen účet, ale i vaše hranice: „Nechtěla jsem skončit v situaci, kdy přijde zakázka, kterou vlastně nechci, nejsem si klientem jistá, ale vezmu ji jen proto, že musím.“

Mnoha lidem se uleví, když si udělají dvě verze rozpočtu. Jednu minimalistickou, na které domácnost přežije i bez komfortu, a druhou běžnou, která počítá i s radostmi, sportem nebo kulturou. „V období změny pak nemusíte každý měsíc znovu vymýšlet, kde škrtat. Jen přepnete režim podle toho, jak se vyvíjí příjmy, a máte v tom pořádek.“

Hana Slačálková také upozorňuje, že na podnikání se často podceňují náklady, které nejsou na první pohled vidět: technika, programy, licence. „Sama si od začátku připočítávám nejen fixní výdaje na život, ale i fixní výdaje na podnikání.“ Na účtu si drží jednoduchou obálku, ve které se sbíhají peníze z faktur. Když je naplněná a základ je pokrytý, teprve pak jde část peněz na investice nebo rozvoj. „Nejdřív poplatím, co je třeba, pak investuju a nakonec rozhazuju,“ shrnuje s nadsázkou.

A co když přijde slabší období? Hana Slačálková otevřeně říká, že neoperuje s detailním krizovým plánem B. Ne z lehkomyslnosti, ale proto, že má vnitřní jistotu: „Vím, že se vždycky uživím. A kdyby podnikání nevyšlo, umím se vrátit do zaměstnání nebo vzít práci, která mě nenechá bez příjmu.“ Právě tak vypadá mentální záchranná síť, která sníží strach: podnikání není jednosměrka, ale volba, kterou můžete přehodnotit. Hana Slačálková také doporučuje mít kolem sebe někoho, kdo vás podpoří. Někdy stačí jedna osoba. Zbytek okolí může zůstat skeptický – a je to tak v pořádku.

Hana Slačálková je HR konzultantka, která pomáhá firmám přitáhnout nejlepší talenty na trhu. V článku popisuje zkušenost s přechodem ze zaměstnání na volnou nohu, práci s domácím rozpočtem, tvorbu finanční rezervy a partnerské nastavení financí, které jim doma pomáhá zvládat i nepravidelné příjmy.