První dny ve škole a školce: Je adaptační týden pomoc pro děti, nebo spíš trest pro rodiče?

Do tří let věku je s dítětem doma maminka nebo tatínek, ratolest je zvyklá, že je má k dispozici 24/7. A najednou přichází šok – nástup do školky. V dnešní době se ovšem nejedná o „hození do vody“, kdy by dítě mělo hned začít plavat. Mnohé, i státní, školky mají tzv. adaptační program, který má dítěti pomoci si na nový režim zvyknout. Zní to sice idylicky, ale v praxi to zejména pro pracující rodiče představuje značnou komplikaci. A nekončí to ani s příchodem povinné školní docházky.

Jak už název napovídá, jedná se o přechodné období, během nějž by se mělo dítě seznámit s novým prostředím, pravidly zařízení a režimem dne. Pro většinu dětí je to bezesporu značná výhoda, ale pro ty, které již před dovršením tří let docházely do jesliček nebo dětských skupinek, přílišný smysl nemá. „Chápu, že adaptační program je důležitý, ale měl by se především týkat dětí, které to opravdu potřebují. Naše dcera, která až dosud navštěvovala soukromou školku, je po přestupu do státní překvapená, proč je najednou ve školce jen takovou chvilku. Hned druhý den se mě ptala, jestli tam už bude spát. Bojím se, že než aby si na novou školku zvykala, tak spíš režimu odvykne,“ svěřila se nám čtenářka Klára.

Podobně to má i syn čtenářky Sandry: „Letos syn změnil školku. Dva roky předtím chodil do jiné, takže je zvyklý být bez mámy, mezi dětmi, mít režim - mytí rukou, svačinky, oběd a podobně. I přesto je v nové školce zapotřebí minimálně dvoutýdenní adaptace - první týden chodí domů po svačině, druhý týden by měl chodit po obědě. Nevím, jak to dělají ostatní maminky, já mám štěstí, že mohu pracovat z domova, ale je mi líto i syna, protože já musím být u počítače a on se nudí. Ve školce mezi kamarády by mu bylo určitě líp,“ popsala a dodala: „Šokovalo mě doporučení, že dítě by mělo být ve školce jen do oběda ideálně po dobu 3 měsíců. To mohou zvládnout jen maminky na mateřské, popřípadě ženy v domácnosti.“

Adaptační program je v každé školce jiný (v některých je jen po domluvě, nebo vůbec), ale obvykle trvá dva týdny. „První den byla docházka jen dvě hodiny a ještě s přítomností rodičů, od druhého do pátého dne už bez rodičů, ale opět jen dvě a půl hodiny. Druhý týden je sice docházka bez rodičů, ale jen do 12:30. To opravdu znamená, že si někteří rodiče musí vzít dovolenou,“ nechápe Klára. A není jediná. Běžná doba dovolené je ze zákona 20 dní a většina školek není v provozu ani celé letní prázdniny, čímž se značně zkracuje možnost vzít si na první dva týdny v září další volno. Samozřejmě se to dá „lepit“ pomocí home-office nebo výpomocí babiček, ale každý takové štěstí nemá…

Pokud patříte mezi rodiče prvňáčka a měli jste za to, že už se vás žádný adaptační program netýká, možná jste byli 1. září v šoku. Oslovili jsme Barboru, maminku šestiletého Matěje, která nám popsala svůj zážitek. „Přiznám se, že jsem nevěděla, že ve škole bude podobná adaptace jako ve školce a že tam syn nepůjde „na otočku“ jen první den, ale vlastně téměř celý první týden.“ Například obědy mají u nich ve škole až od čtvrtka, což je pro ni i jejího manžela značná komplikace. A nejinak je tomu i u žáků vyšších ročníků. „Můj syn sice nastoupil už do druhé třídy, ale vlastně si připadám, jako kdybych měla doma prvňáčka. Družina sice funguje, ale jen v omezeném režimu a byl by tam téměř sám,“ kroutí hlavou maminka osmiletého Kryštofa, Tereza.

Škola začíná! Takhle to zvládnete vy i děti bez nerváků. Zkušená psycholožka nabízí pár tipů