Článek
Mezinárodní den žen. Stokrát zprofanovaný svátek, na který se pomalu zapomíná. Stále je ale dobrou příležitostí si připomenout, kolik toho ženy na svá bedra obvykle berou a co to s jejich psychickou pohodou dělá. Stereotypy v myšlení ohledně péče o děti a domácnost mají tuhý kořínek a zejména střední a starší generace jimi stále hodně trpí. Dá se na tom vůbec něco změnit? Prvním a možná nejdůležitějším krokem je situaci správně pojmenovat.
Co je mentální zátěž
Možná si to ani neuvědomujete, ale množství povinností, které vám neustále běží hlavou, může skutečně vést k totálnímu vyčerpání. Za které se paradoxně mnoho žen stydí. „Tohle bych přece měla zvládnout, proč jsem tak neschopná?“ zní nejčastější sebemrskačská otázka. Jenže ten nekončící seznam úkolů vás může snadno dohnat, aniž si to přiznáte. „Mentální zátěž bývá často neviditelná – protože probíhá uvnitř. A právě proto je tak vyčerpávající,“ zdůrazňuje psychoterapeutka Petra Taye z psychoterapeutické platformy Hedepy.
Jaké jsou první nenápadné signály přetížení?
Mezi ty zásadní první signály patří:
● pocit, že nikdy nemám skutečně „hotovo“
● podrážděnost kvůli drobnostem
● potíže vypnout a odpočívat
● zapomínání nebo roztěkanost
● chronická únava, i když objektivně „nic dramatického“ nedělám
„Pokud se přidá dlouhodobá nespavost, úzkost, častý pláč, pocit beznaděje nebo somatické obtíže (bolesti hlavy, žaludku), je vhodné vyhledat odbornou pomoc,“ důrazňuje psychoterapeutka Petra Taye. Zvlášť pokud přetížení trvá delší dobu a nedaří se ho zmírnit běžnými změnami režimu.
Jde o genderové téma?
„V mé praxi sleduji, že mentální zátěž je univerzální fenomén. Ale její rozložení nebývá vždy rovnoměrné. U heterosexuálních párů se stále poměrně často setkávám s tím, že větší část tzv. kognitivního managementu domácnosti drží ženy,“ říká Petra Tay s tím, že nejde jen o fyzické úkoly, ale také o plánování, předvídání, koordinaci a organizaci celé rodiny. „Nedávno jsem například pracovala s klientkou, která čeká druhé dítě a měla silný pocit, že je na všechno sama. Když jsme spolu začaly její mentální zátěž prozkoumávat, ukázalo se, kolik toho musí zvládat – plánování lékařů, organizace školky, hlídání termínů, nákupy, komunikace s širší rodinou, logistika domácnosti… Pomohlo už jen to, že tyto věci vyslovila nahlas,“ vysvětluje psychoterapeutka.
Makáte, zatímco on si v klidu snídá? Něco je špatně!Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Pokud tedy už nevíte kudy kam, zkuste si sepsat seznam úkolů a rozdělit je na skupiny: co je prioritní a je potřeba udělat hned, co lze delegovat, co lze odsunout, a co lze úplně vypustit. „To, že dáte věci na papír, znamená, že váš mozek uvolní kapacitu a dostaví se první velká úleva,“ dodává Petra Taye. Mnoho mužů teď jistě namítne, že oni toho mají také hodně, často na nich leží finanční zajištění rodiny, někdo třeba staví dům nebo dojíždí daleko za prací. „Já jsem taky unavený!“ zní často první argument při hádce.
Kdo tohle rozsoudí?
„Nejde o soutěž, kdo je vyčerpanější, to je podstatné,“ apeluje Petra Taye a dodává, že společenské role mohou vytvářet nerovnováhu, která zůstává dlouho nepojmenovaná. Řešením může být velmi otevřená debata, ta ale sama o sobě nestačí. „Zásadní je mluvit o sobě, ne o chybách druhého. A pomáhá být konkrétní a vést rozhovor mimo konflikt. Tedy ne ve chvíli vyčerpání, ale když jste v klidu a máte na to kapacitu a sílu,“ doporučuje odbornice. A doplňuje, že férové rozložení povinností znamená nejen „pomoc“, ale skutečné převzetí části agendy – včetně přemýšlení a iniciativy. Jinak mentální zátěž zůstává stále na jednom člověku.
