Brácha mě připravil o barák! Proč se vztahy mezi sourozenci v dospělosti tak často mění k horšímu?

I mezi známými tvářemi bychom našli dost zářných příkladů, kdy se sourozenci v dospělosti poškorpili tak, že spolu i léta nemluví. Jedním ze známých případů je rozkol bratrů Jana a Františka Nedvědových, vztahy nemají dobré ani herci Jan a Rudolf Hrušínští. A když se podíváme do zahraničí, tak například zpěvačka Madonna přerušila kontakty se svým bratrem Christopherem, když vydal knihu Life with My Sister Madonna, která popisovala jejich soukromí a kritizovala ji.

Příběhů rozhádaných sourozenců jistě znáte ze svého okolí víc než dost. Často jde o majetek, žárlivost či péči o stárnoucí rodiče. „S bráchou, který je o dva roky mladší, jsme jako děti vycházeli v pohodě, ale v dospělosti se to nějak pokazilo,“ svěřuje se dvaačtyřicetiletá Karolína. Máma jí prý pořád předhazovala, v čem je její bratr úspěšnější a jeho děti šikovnější. „Když ale něco potřebovala, musela jsem nastoupit vždycky já, Káju nebudeme obtěžovat!“

Spory vyvrcholily ve chvíli, kdy se její matka rozhodla přepsat svůj dům na bratra – ona má přece svůj byt, tak ho nepotřebuje. „Dost mě to tenkrát rozhodilo, ale už na to nemyslím. Jen prostě nemám chuť bráchu vídat, omotal si mámu kolem prstu, tak ať si všechno nechá, doprošovat se nebudu,“ uzavírá Karolína svůj příběh.

>>> Ženy v ohrožení. Péče o stárnoucí rodiče je hlavně na nich, muži je v tom často nechávají

„Sourozenecké vztahy jsou dlouhodobé, nevybrané a emočně hluboce zakořeněné. Proto zrada, nespravedlnost nebo odmítnutí bolí víc než u přátel,“ upozorňuje psycholožka Karin Wolfová z platformy Terapie.cz. A dodává, že hádky o dědictví jsou zřídka jen o penězích.

„Často vytahují staré křivdy, pocity neuznání, nespravedlnosti a traumatických zkušeností. Majetek pak symbolizuje lásku rodičů (‚komu dali víc?‘), potvrzení hodnoty (‚na kom jim záleželo?‘), moc a postavení v rodině. Proto mohou i relativně malé částky vyvolat neúměrně silné emoce,“ říká Karin Wolfová.

„Kvalitu vztahu se sourozencem od začátku našeho života zásadně ovlivňuje také to, zda rodiče mezi vámi dělali rozdíly, srovnávali vás, či jste cítili stejné přijetí a lásku,“ vysvětluje psychoterapeutka Pavlína Rasochová z psychoterapeutické platformy Hedepy.

Je dobré si uvědomit, že mnoho konfliktů vzniká i proto, že v dospělosti už vám chybí rodiče jako rozhodčí. V dětství často tlumili vaše konflikty, nastavovali pravidla, nebo se o to aspoň pokoušeli. „To, co dřív držela autorita rodiče na uzdě nebo ve snesitelných mezích, teď musí unést schopnost konstruktivně vyjednávat, nastavovat zdravé hranice, což mnozí sourozenci nemuseli nikdy dělat,“ vysvětluje Karin Wolfová.

Co pomůže? „Doporučuji oddělit praktická rozhodnutí od emočních témat. Pojmenovat, kdo co reálně může a nemůže. Mluvit sám za sebe, ne v obžalobách druhého. A někdy raději přizvat třetí stranu – například mediátora, terapeuta či právníka,“ radí psycholožka. Nepomáhá čekat, že se problém vyřeší sám či srovnávat se v tom, co bylo obětováno a jaké kdo nese zásluhy.

„Můžete se přestat chápat ve svém přístupu k životu, vztahům, práci, financím, rodičovství. To vše je v pořádku, pokud druhého respektujete, nemáte potřebu ho kritizovat, hodnotit, předělávat k obrazu svému,“ říká Pavlína Rasochová. „To, že jste sourozenci, neznamená, že nemůžete jít každý jinou a rozlišnou cestou.“

Proč ho máte radši? Žárlivost mezi sourozenci nepodceňujte, často je příčinou traumat v dospělosti