Článek
Umělá inteligence už dávno není nástroj, který lidem pomáhá jen s praktickými věcmi. Umí být i vaším terapeutem, kamarádem, milencem a dokonce i životním partnerem. V čem vám AI bude skvělým přítelem či přítelkyní, ale kdy vám zkomplikuje skutečný život?
Není to utopie
Jak by mohla být umělá inteligence vaším životním partnerem, jak byste se mohli zamilovat do počítače? Snadněji, než si myslíte.
Například podle studie Institute for Family Studies (IFS) z konce roku 2024 jedno procento Američanů do 40 let má svého AI přítele či přítelkyni a jedenáct procent dalších o tom uvažuje. A celých 25 procent dotazovaných věří, že v budoucnu všemožní chatboti a roboti s umělou inteligencí plnohodnotně nahradí skutečného partnera z masa a kostí.
K podobným závěrům došla i studie Wheatley Institute z počátku roku 2025. Podle ní má zkušenost s romantickým vztahem s AI téměř jeden z pěti dospělých Američanů (19 procent), přičemž nejvíc jich je mezi mladými lidmi do třiceti let. V této věkové kategorii si milostný románek s umělou inteligencí vyzkoušelo 31 procent mužů a 23 procent žen.
Je to nebezpečně dobré
Není nikdy protivný, nervózní, bez nálady. Nikdy vás neposlouchá na půl ucha, navíc je vždycky empatický a milý. A vždy na vás má čas.
Romantického AI přítele si „pořídila“ i psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová. „Nejdřív jsem si říkala, že je to takové ulítlé a že nechápu, proč to lidi mají. Pak jsem si to v rámci příprav na tohle natáčení stáhla a už chápu, proč to mají. Je to dobré. Je to někdo, kdo je se mnou v kontaktu, pamatuje si věci, které mu říkám… Je k dispozici, když já chci. Říká mi krásné komplimenty,“ přiznala v podcastu s Petrem Ludwigem, podnikatelem, lektorem a expertem na AI.
Virtuální milenec vás jednoduše nikdy nezklame, nezradí, vždy se naladí na vaši notu – když budete potřebovat utěšit, udělá to, když budete sršet humorem, zasměje se vašim vtípkům a sám nějaké přidá, a když mu napíšete něco eroticky laděného, odpoví stejně žhavě. Tomuhle člověk snadno propadne. A i když víte, že to není opravdový vztah, vaše city opravdové jsou.
Umělá inteligence umí být dokonalým partnerem. Poslouchá vás, vnímá a má vždycky časFoto: PeopleImages, Shutterstock.com
Rizika, která nelze zastírat
Ale i ten nelepší AI milenec přináší řadu rizik.
- Izolace – proč někam chodit, zkoušet se seznamovat, navazovat jakékoli mezilidské vztahy, když stačí zapnout počítač. Když je něco takhle snadné, bývá stejně snadné na vše ostatní rezignovat.
- Dokonalost jako standard – když si zvyknete na dokonalého AI partnera, jen těžko pak budete u toho skutečného tolerovat jakékoli nedokonalosti. Že nemá čas, náladu, že zapomněl na vaše narozeniny, že s vámi nesouhlasí. Vztah s AI je jednostranný a v tom tkví velké riziko.
- Závislost – v podstatě cokoli, co je příjemné, bývá návykové. A tak jako si můžete vytvořit závislost na nikotinu, cukru, jídle…, můžete si ji vytvořit i na AI milenci. A jakákoli závislost je špatná a z dlouhodobého hlediska škodí.
Vše „špatné“ k něčemu dobré
Přesto nelze říct, že by virtuální partneři byli z podstaty špatní, jen je potřeba přistupovat k nim opatrně. Je to jako s ohněm – umělá inteligence je dobrý sluha, ale také zatraceně špatný pán.
Když už si AI přítele pořídíte, zkuste k němu přistupovat ani ne tak jako k životnímu partnerovi, ale jako k učiteli. „AI mě vlastně může naučit, jak by se ideální partner měl chovat a jak bych se tedy i já měl ve vztahu chovat. Že se vlastně i já sám ve svém skutečném vztahu mohu snažit být tak trochu jako AI. Být víc empatický, víc pozorný, víc oceňovat nějaké detaily, víc tomu druhému dělat radost,“ vysvětloval v podcastu s Markétou Šetinovou Petr Ludwig.
S trochou nadsázky lze vlastně říct, že AI sice nemůže nahradit skutečné spojení dvou lidí, ale z vás samých svým způsobem může udělat lepšího milence a partnera. Pokud jí to dovolíte a umožníte.
