AI jako terapeut? Naslouchá vám a nesoudí. Jenže jsou chvíle, kdy vám opravdu pomůže jen člověk

Problémy s partnerem, spory s kolegyní v práci nebo stres či pocit, že se vám v životě nedaří. Dřív téma debaty s kamarádkou nebo u psychologa, dnes stále častěji s umělou inteligencí. Je k dispozici kdykoli, vyslechne cokoli a vždy vás podpoří.

Pro mnohé se tak AI stává každodenním průvodcem a rádcem. Lidé u ní nehledají ani tak konkrétní radu, ale partnera, se kterým mohou otevřeně mluvit o tom, co se v nich děje, a lépe si tak uspořádat myšlenky. Je to v pořádku?

Mnozí vidí v AI partnera, kterému svěří i to, co by nikomu živému neřekli, protože by se třeba styděli. Líbí se jim, že je vždy po ruce, vyslechne, nekritizuje, nehodnotí a nesrovnává.

„Lidé si často myslí, že hledají odpověď. Ve skutečnosti ale potřebují především bezpečný prostor, kde si mohou své myšlenky uspořádat,“ vysvětluje psychoterapeutka Eva Nováková z terapeutické platformy Mendora. „Už samotné pojmenování emocí bývá obrovská úleva, protože se pak lépe vyrovnají se stresem a úzkostí. A právě v tom může být AI překvapivě užitečný pomocník hlavně pro ty, kdo by se nedovedli před skutečným člověkem uvolnit a svěřit se mu.“

I když je AI užitečný pomocník, je třeba vnímat hranice, které tato pomoc má. Může nabídnout psychickou podporu, vysvětlit diagnózu, ale nedokáže vytvořit terapeutický vztah jako lidský terapeut. Ten může při osobním setkání vnímat a zachytit mnoho důležitých signálů.

„Psychoterapie nespočívá v tom, že člověk dostane správnou radu. To by bylo příliš jednoduché. Terapeut zachycuje i to, co klient vůbec nevysloví: tón hlasu, dlouhé ticho, nejistotu nebo rozpor mezi slovy a emocemi. Právě tam se často odehrává to nejdůležitější,“ vysvětluje Eva Nováková.

Podobně to vidí i Lukáš Krčil, generální ředitel platformy Hedepy: „Umělá inteligence představuje zásadní technologický pokrok a své místo si nachází i v oblasti duševního zdraví. Je nezbytné promýšlet, kde může být skutečně prospěšná a kde by naopak mohla uškodit.“

Je fajn, že si můžete s AI kdykoli promluvit, ale pozor na to, abyste se k ní nepřipoutali citově a nedali jí roli, která by měla patřit skutečnému partnerovi. Na co si dávat pozor? „Pomáhá chat s AI člověku vrátit se do života, nebo ho z reálného života spíše odvádí pryč do světa virtuálního? Odpověď napoví, zda je pro něj využívání technologie ještě zdravé,“ popisuje Eva Nováková.

Varovným signálem je, když člověk začne omezovat kontakt s okolím, přestane vyhledávat blízké nebo je přesvědčen, že mu umělá inteligence rozumí lépe než skuteční lidé. Rizikové je také bezvýhradné přijímání odpovědí AI jako autority.

Jsou ale chvíle, kdy žádná AI nepostačí. „Sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy nebo akutní psychické krize patří vždy do rukou odborníků,“ zdůrazňuje Eva Nováková.

AI tak může být pomocníkem, prvním krokem k řešení problémů, podporou mezi jednotlivými sezeními nebo nástrojem pro lepší orientaci ve vlastních emocích, ale v péči o duševní zdraví je stále za klíčový považován vztah mezi člověkem a člověkem.

„Mysli pozitivně!“ Někdy je to hodně špatná rada. Kdy nadělá víc škody než užitku?